český grafik, ilustrátor a malíř (1899–1977) From Wikipedia, the free encyclopedia
Karel Müller (12. prosince 1899 Praha, Rakousko-Uhersko – 17. května 1977 Praha) byl český malíř, grafik, ilustrátor a pedagog.
Karel Müller | |
---|---|
Narození | 12. prosince 1899 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 16. května 1977 (ve věku 77 let) nebo 17. května 1977 (ve věku 77 let) Praha Československo |
Povolání | malíř, ilustrátor, grafik, učitel, typograf a středoškolský učitel |
Podpis | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Karel Müller se narodil v Praze na Újezdě do rodiny učitele. V mládí rád četl a kreslil si ilustrace do knih. Při studiu pražské reálky zaujal svými kresbami profesora Josefa Mandla. Po absolvování Soukromé malířské školy Ferdinanda Engelmüllera v Praze, studoval v letech 1918 – 1921 na Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) u Vlaho Bukovaca, Josefa Loukoty a Jakuba Obrovského. V letech 1921 – 1924 pokračoval ve studiu na AVU v grafickém ateliéru u Maxe Švabinského.[1] Zde se spřátelil s Cyrilem Boudou. Oba umělci se stýkali celý život. V roce 1925 získal stipendium od nadace Josefa Hlávky a žil rok v Paříži. Absolvoval státní zkoušky z pedagogiky a začal pracovat jako středoškolský profesor kreslení. V letech 1924 – 1943 učil na středních školách po celé republice. Začínal v Ústí nad Labem, následovala slovenská města Lučenec a Levice. Pokračoval v Jindřichově Hradci, Vyškově, Kroměříži, Michalovcích a Sušici. Od roku1943 začal vyučovat kreslení na Státní grafické škole v Praze. Zde působil jako pedagog až do roku 1959, kdy odešel do důchodu. Teprve v Praze se začal soustavně věnovat tvůrčí činnosti. Bydlel s manželkou na Malé Straně ve Vlašské ulici.[2][3]
Ve Vraném nad Vltavou vlastnil domek s ateliérem. S manželkou zde pobývali vždy celé léto. Často k nim jezdil přítel Cyril Bouda. Karel Müller byl jmenován čestným občanem města.[4]
Byl členem spolku Umělecká beseda a od roku 1932 až do konce života Sdružení českých umělců grafiků Hollar.[1]
Za celoživotní práci věnovanou zobrazování Prahy obdržel v roce 1971 cenu hlavního města Prahy. V roce 1975 byl oceněn nakladatelstvím Albatros a od ministerstva kultury získal čestné uznání za ilustrování knihy Malý Wolfgang Amadeus rakouské spisovatelky Rotraut Hinderks-Kutscherová.[2]
Zemřel 17. května 1977 v Praze.
Výtvarný projev Karla Müllera byl realistický. V počátcích své tvorby kreslil v duchu civilismu dvacátých let dvacátého století motivy z pražské periferie. Měl rád poetiku „nerudovské Prahy“ a proto základní téma jeho výtvarné tvorby tvořil život staré Prahy. Kreslil malostranské uličky i plynové lampy, vltavské nábřeží i Kampu, ale také postavy ze svého mládí (lepiče plakátů, metaře apod.).
Pracoval i s mimopražskými motivy. Z katalogu výstavy, která probíhala na pražské Staroměstské radnici k umělcovým nedožitým osmdesátinám, lze jmenovat například obrazy U přívozu na Jarově (olej, lepenka), Stráň u Skochovic (akvarel, perokresba), Z Vraného nad Vltavou (akvarel, perokresba) nebo Domek v Březové (olej, dřevo). Další obrazy, které zachycující krajinu kolem Vraného nad Vltavou vlastní Galerie hlavního města Prahy, například Zvolské silnice (olej, dřevo), Chuchelský kostel (olej, lepenka) nebo Pohled na vesnici s kostelíkem (olej, plátno).
Jádro jeho tvorby představovaly především knižní ilustrace. Ilustroval více než dvě stě knih. Značnou část tvořili knihy pro děti. Ilustroval například Povídky malostranské, Babičku a V zámku a podzámčí Boženy Němcové, F. L. Věka a Filosofskou historii, Prince a chuďase. Pro svého přítele historika Vladimíra Kováříka ilustroval publikace Mládí Jana Nerudy a Když velcí byli malí.
Při své tvorbě používal techniku dřevorytu, linorytu, leptu nebo litografie, vytvářel černobílé i barevné perokresby. Jeho ilustrace pro časopisy se vyznačovaly jednoduchou kreslířskou linkou a smyslem pro detail. V roce 1962 navrhoval také kostýmy k filmu Horoucí srdce o spisovatelce Boženě Němcové.[3][5]
Účastnil se výstav doma i v zahraničí. Od roku 1927 začal vystavovat své práce. Během života se zúčastnil kolem sto čtyřiceti kolektivních výstav, většinou v rámci Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Účastnil se členských výstav, vystavoval malby, kresby, grafiky, knižní ilustrace. Umělcova tvorba byla vystavována nejen v poslední čtvrtině dvacátého století, ale je vystavována také v jednadvacátém století.[6]
Je zastoupen ve sbírkách Galerie hlavního města Prahy, Národní galerie v Praze, Galerie výtvarného umění v Chebu, Národního památníku na Vítkově a Gočárovy galerie.[7]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.