český malíř From Wikipedia, the free encyclopedia
Karel Holan (4. prosince 1893, Praha[1] – 24. října 1953 Praha[2]) byl český akademický malíř, krajinář, malíř sociálních motivů, a grafik.
Karel Holan | |
---|---|
Karel Holan | |
Narození | 4. prosince 1893 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. října 1953 (ve věku 59 let) Praha Československo |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř, grafik |
Ocenění | Státní cena Klementa Gottwalda (1951) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pocházel z druhého manželství pražského špeditéra Karla Holana (* 1860 Sedlčany) s Annou Hoblíkovou. Narodil se jako nejstarší z jejich tří synů (mladší byli Václav a Bohumil), dva nevlastní bratři z prvního manželství zemřeli před Karlovým narozením.[3]
Maturoval na Karlínské reálce. Současně studoval kreslení a malbu v soukromých školách Vincence Beneše a Otakara Nejedlého. V roce 1913 začal studovat architekturu na české technice. Během první světové války byl povolán do armády, kde utrpěl zranění. Po propuštění z armády nastoupil studium na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v letech (1915–1921) studoval figurální malbu v ateliérech profesorů Maxmiliána Pirnera, Karla Krattnera a Vlaho Bukovace. V roce 1921 podnikl studijní cestu do Německa, dále tři cesty do Francie (1925, 1927, 1946) a naposledy v roce 1948 do Itálie.
Svou první výstavu uspořádal jako člen výtvarného odboru Umělecké besedy (V.O.U.B.). Od Umělecké besedy se v roce 1924 odštěpilo několik umělců. Čtyři z nich – Karel Holan, Miloslav Holý, Pravoslav Kotík a sochař Karel Kotrba založili Sociální skupinu (původně Ho Ho Ko Ko, někdy též Skupina sociálního umění). Názory skupiny vyjádřil Holan v článku O tendenčnosti v umění, který byl otištěn v časopisu Život v roce 1924.[4]
V roce 1927 se stal členem SVU Mánes, ze kterého byl v roce 1930 po vážné roztržce vyloučen.[5].
Poté se stal členem Spolku výtvarných umělců Myslbek. Zde měl výstavu v roce 1933 a v roce 1944. Souborná výstava k jeho šedesátinám se uskutečnila v prosinci 1953 po jeho smrti.
Rané dílo (přibližně z let 1919–1925) obsahuje sociální motivy z pražské periferie (například obrazy Noční společnost, Olšany, Radlice ve sněhu, Lom), pod vlivem Edvarda Muncha chmurné a tragické náměty (Utopená, grafický cyklus Kalibův zločin).
Pokračující a zralé dílo odkazuje více ke krajinářskému pojetí a barevné škále M. Utrilla. Je věnováno především Praze. Časté jsou zimní krajinné scenérie a motivy domů ze Střešovic[6],[7], kde měl Holan dobrý výhled a stálou inspiraci ze svého domu čp. 77/XIX Ve Střešovičkách 11, na nároží mezi ulicemi Na Kocourkách a Pod Andělkou. K častým motivům patří také zimní panoramatické pohledy, pouťové náměty jako Letenská pláň zastavěná boudami a stánky, nebo Karlův most, ve kterém Holan spatřoval národní symbol.[8] Z let 1945-1952 pochází
Výběr:
Velkou kolekci 19 obrazů má ve sbírkách Galerie hl. m. Prahy,[16], dále Národní galerie, Muzeum hl. m. Prahy, České muzeum výtvarného umění, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně[17], v zahraničí : Galleria del arte moderna Řím, Musée de Jeu de Paume Paříž.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.