kulečniková hra From Wikipedia, the free encyclopedia
Karambol je kulečníková hra, která se hraje na malém (210 × 105 cm) nebo závodním (284 × 142 cm) kulečníkovém stole bez děr, s tágem a třemi nebo čtyřmi koulemi. Karambolem je myšlena srážka hracích koulí. Střílí se do červené.
V karambolu se dále rozlišují jednotlivé disciplíny, např. volná hra, kádr, jednoband, trojband a exhibiční kulečník.
Volná hra
Ve volné hře může hráč sehrát v jednom sledu neomezený počet karambolů, a to až do výše limitu určujícího délku zápasu. Při hře může neomezeně využívat celé hrací plochy mimo zakázaných rohů.
Kádrové hry
Kádrové hry mají dva základní způsoby hry v zakázaných polích: Na jeden nebo dva karamboly uvnitř zakázaného pole.
Čáry rozdělují plochu na různě velké pole (kádry). Velikost těchto kádrů je určena druhem kádrové disciplíny a velikostí stolů. Číslo označující kádrovou disciplínu je totožné s délkou kádrového čtverce (čtyři čtverce v rozích hrací plochy) a udává se v cm. U paty všech kádrových čar při mantinelech jsou nakresleny kotvové čtverce, které zasahují do obou kádrových polí.
Jednoband
Při jednobandu se musí hráčova koule dotknout nejméně jednoho mantinelu před dokončením karambolu, tj. před zásahem koule č. 3. Přitom je lhostejné, je-li hráno způsobem koule č. 2 – mantinel(y) – koule č. 3, nebo mantinel(y) – koule č. 2 a 3, popřípadě mantinel(y) – koule č. 2 – další mantinel(y) – koule č. 3. Pro tuto soutěžní disciplínu se nevyznačují na hrací ploše žádné zakázané plochy.
Trojband
Při trojbandu se musí hráčova koule dotknout nejméně třikrát jednoho či více mantinelů před dokončením karambolu, tj. před zásahem koule č. 3. Přitom je lhostejno, je-li hráno způsobem koule č. 2 – mantinely – koule č. 3, nebo mantinely koule č. 2 a 3 nebo mantinely koule č. 2 – mantinely – koule č. 3. Rovněž pro tuto soutěžní disciplínu se nevyznačují na hrací ploše žádná zakázaná pole.
Nejúspěšnější český (československý) hráč sportovního kulečníku je s počtem 50 titulů mistra ČR Zoltán Kováč.[1]
Několika českým hráčům se podařilo uspět i na evropské scéně.
Karambol se čtyřmi koulemi je česká specialita a zpravidla se hraje pouze na tzv. malém stole, tj. o rozměrech 210 cm × 105 cm, případně na stolech o ještě menším rozměru. Někdy bývá hra se čtyřmi koulemi nazývána též jako hospodský karambol. Hra se hraje se čtyřmi koulemi, z nichž hrací koule K1 je zpravidla červená a s touto koulí hrají vždy všichni hráči. Barva hrací koule závisí na dohodě zúčastněných (a protože hrací koule K1 je všem společná, mohou se hry účastnit i vícečlenné týmy).
Koule, na které hráč svou hrací koulí míří a jež se snaží trefit, jsou rozdílných barev a nazývají se „cizí koule“, přičemž pořadí trefení jednotlivých barev není pro hru podstatné. Podstatné je, kolik cizích koulí hráč zasáhl svou (zpravidla červenou) koulí a zda byl před zásahem první z koulí nejprve trefen mantinel (jinak také buzar), či nikoliv. Pokud je totiž trefen nejprve mantinel a teprve poté nějaké koule (nejméně 2), bodové hodnocení se násobí dvěma.
Hráči si před hrou určí limit karambolů a hráč, který bodového limitu dosáhne jako první, vyhrává hru. Pokud se hráči během hry nepodaří svou (zpravidla červenou) koulí trefit korektním způsobem alespoň dvě libovolné cizí koule, pokračuje soupeř ze vzniklé pozice. Takto se hráči střídají, dokud jeden z nich nedosáhne předem domluveného limitu karambolů.
V karambolové hře se čtyřmi koulemi je povoleno hrát na celé ploše stolu a nejsou zde žádné zakázané zóny.
Pokud se během hry dvě či více koulí „nalepí“ (neboli lpí) k sobě tak, že mezi nimi není viditelná mezera, existují dvě možnosti:
Výše naznačené záludnosti jsou běžné, liší se region od regionu a mají bezpočet variant. Hráči bývá např. upíráno právo započítat si tzv. „kopané“ karamboly, tedy body ze situace, kdy se hráčova koule K1 před dosažením karambolu nevyhne vícenásobnému dotyku s libovolnou „cizí“ koulí či koulemi. Jindy bývá na závěr partie vyžadován tzv. závěrečný strk „koule – mantinel – koule“ či přesné dosažení limitu; to znamená, že chybí-li hráči do konce např. 1 bod, nesmí závěrečným strkem zahrát bodů více (2, 10 či 20). Lze se setkat i se situacemi, kdy se hráči, který limit partie výše naznačeným způsobem „přehrál“, snižuje dosažené skóre o body zahrané navíc. Příklad: Hráč v partii na 200 bodů dosáhl skóre 199. Posledním strkem však zasáhne všechny 3 cizí koule a dosáhne tak zisku 10 bodů namísto požadovaného 1 bodu. Nad limit partie mu tedy přebývá 9 bodů; pak jeho skóre podle této logiky klesá na 191 bodů a ke stolu jde soupeř. Další z možných pravidel hovoří o tzv. „podepsání“ náběhu; jde o to, že hráč, který na závěr svého náběhu (návštěvy u stolu kdykoli během hry) netrefí ani jednu z cizích koulí (tj. se "nepodepíše"), ztrácí všechny body v tomto náběhu dosažené a nesmí si je připsat.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.