Julius Evola

italský tradicionalistický filosof, spisovatel, básník a esoterik From Wikipedia, the free encyclopedia

Julius Evola
Remove ads

Baron Giulio Cesare Andrea Evola (19. května 1898 Řím11. června 1974 tamtéž) také známý jako Julius Evola byl italský tradicionalistický filosof, spisovatel, básník a esoterik.

Stručná fakta Rodné jméno, Narození ...
Thumb
Julius Evola – Směrnice (it. Orientamenti)

Jeho dílo reflektuje svébytný světový názor založený na kritice moderní společnosti, kterou v důsledku působení demokracie, liberalismu a konzumerismu považuje za úpadkovou. Odmítá také moderní filosofické směry jako existencialismus a nihilismus, kapitalismus, scientismus a desakralizaci sexuálního života. K opozici k tomu stojí jeho aristokratické elitářství a spiritualismus. Jeho vztah k italskému fašismu se dá označit za ambivalentní, jeho kritika „zprava“ se opírala o odpor vůči buržoazii a vizi nového pohanského římského impéria, což bylo v rozporu s Mussoliniho spoluprací s římskokatolickou církví. Jisté sympatie choval k mystickému obsahu německého SS, ale neschvaloval biologický rasismus a genocidu z něj vyplývající.[1]

Za trojici jeho nejvýznamnějších děl bývá považována Vzpoura proti modernímu světu, Lidé uprostřed ruin a Jezdit na tygru, tedy knihy pojednávající o jeho světonázoru. Kromě toho napsal řadu knih týkajících se hermetismu, východních náboženství, Svatého grálu, horolezectví a metafyzického významu sexu. Jeho dílo je populární zejména mezi radikálními tradicionalisty, Novou pravicí, hnutím konzervativní revoluce, fašisty a zastánci Třetí pozice. Někdy je jeho dílo považováno za „bibli pravicového terorismu“ a jeho antikapitalistické názory inspirovaly i zastánce levice.

Remove ads

Biografie

Julius Evola se narodil v Římě jako člen sicilské šlechtické rodiny a byl vychován v jezuitském prostředí. Později studoval matematiku, ale jeho studia přerušila I. světová válka, kde bojoval jako důstojník dělostřelectva v městě Asiago. Poté se nadchl pro avantgardu a stal se významným dadaistickým básníkem a malířem, jisté styky také udržoval s futuristickým hnutím Filippa Marinettiho. Pod vlivem francouzského esoterika Reného Guénona však na počátku 20. let opustil uměleckou dráhu a začal se věnovat studiu hermetismu a východních esoterických systémů.

Po nástupu fašistického režimu se přes jisté sympatie, které k němu Evola choval, pro své radikální názory dostal do sporů s představiteli vlády, ale před případnou perzekucí ho ochránily sympatie jiných předních fašistů. Po italské kapitulaci 8. září 1943 se přestěhoval do Vídně, kde pracoval jako výzkumník SS Ahnenerbe a v březnu či dubnu 1945 po zasažení střepinou během sovětského bombardování Vídně od pasu dolů ochrnul. Do Říma se vrátil v roce 1948 a pokračoval ve studiu esoterismu a napsal většinu svých nejvýznamnějších děl. Kvůli tomu, že jeho spisy byly s nadšením přijímány v italském neofašistickém hnutí, byl v roce 1951 obviněn z pokusu o obnovu fašismu v Itálii a od června do listopadu souzen. Obvinění byl v plném rozsahu zbaven, protože nikdy nebyl členem fašistické strany a nebyly shledány důkazy, že jeho díla fašismus oslavují.[1] Zemřel svobodný a bezdětný 11. června 1974 v Římě a jeho popel byl uložen do otvoru v ledovci Mt. Rosa.

Remove ads

Bibliografie

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Julius Evola
  • Arte Astratta, 1920
  • Le Parole Oscure du Paysage Interieur, 1920
  • Saggi sull'idealismo magico, 1925
  • Teoria Dell'Individuo Assoluto, 1927
  • Imperialismo pagano, 1928
  • Introduzione alla Magia quale scienza dell'Io, 1929
  • Fenomenologia dell'Individuo Assoluto, 1930
  • La Tradidizione Ermetica, 1931
  • Maschera e volto dello Spiritualismo Contemporaneo: Analisi critica delle principali correnti moderne verso il sovrasensibile, 1932
  • Rivolta Contro il Mondo Moderno, 1934
  • Il Mistero del Graal e la Tradizione Ghibellina dell'Impero, 1934
  • Tre aspetti del problema ebraico, 1936
  • Sintesi di Dottrina Della Razza, 1941
  • Indirizzi per una Educazione Razziale, 1941
  • Die Arische Lehre von Kampf und Sieg, 1941 (Árijská doktrína boje a vítězství, 2017)
  • Gli Ebrei hanno voluto questa Guerra, 1942
  • La dottrina del risveglio, 1943
  • Lo Yoga Della Potenza: Saggio sui Tantra, 1949
  • Orientamenti, 1950 (Směrnice, 2015)
  • Gli uomini e le rovine, 1953
  • Metafisica del Sesso, 1958 (Metafyzika sexu, 2009)
  • Cavalcare la Tigre, 1961 (Jezdit na tygru, 2009)
  • Il Cammino del Cinabro, 1963
  • Il Fascismo. Saggio di una Analisi Critica dal Punto di Vista della Destra, 1964
  • L'Arco e la Clava, 1968
  • Il Taoismo, 1972
  • Meditazioni delle Vette, 1974
  • Ultimi Scritti, 1977
  • La Via della Realizzazione di si secondo i Misteri di Mithra, 1977
  • Lo Zen, 1981
  • Un Maestro dei Tempi Moderni: Reni Guinon, 1984
  • Il taoismo, 1972
Remove ads

Česká vydání

  • Jezdit na tygru, Triton, Praha 2009, přeložila Naděžda Bonaventurová,
  • Metafyzika sexu, Volvox Globator, Praha 2009, přeložil Josef Bradáč,
  • Směrnice, Drittura, Brno 2015, přeložil J. Osák.
  • Jóga moci: Tantra, Šakti a stezka levé ruky, Sol Noctis, Zvolen 2019 (druhé vydání 2022), přeložil Ivan Šebesta.
  • Vzpoura proti modernímu svetu, Sol Noctis, Zvolen 2020 (druhé vydání 2022).
  • Metafyzika války, Sol Noctis, Zvolen 2021.
  • Doktrína probuzení: Cesta k duchovní dokonalosti podle textů raného buddhismu, Sol Noctis, Zvolen 2023.

Reference

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads