americko-francouzský spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Julien Green (6. září 1900, Paříž – 13. srpen 1998, Paříž) byl americko-francouzský spisovatel proslulý svými psychologickými romány. Ceněno je též osmnáct svazků jeho deníků a úvah. Psal je od roku 1926 až do smrti.[1]
Julien Green | |
---|---|
Rodné jméno | Julian Hartridge Green |
Narození | 6. září 1900 17. pařížský obvod |
Úmrtí | 13. srpna 1998 (ve věku 97 let) 7. obvod |
Pseudonym | David Irland |
Povolání | spisovatel, životopisec a autor autobiografie |
Alma mater | Virginská univerzita |
Významná díla | The Distant Lands To Leave Before Dawn Mont-Cinère Leviathan Adrienne Mesurat |
Ocenění | cena Lady Northcliffové (1928) Cena Paula Flata (1928) Harper Prize (1929) Literarní cena prince Petra Monackého (1951) Velká národní cena za literaturu (1966) … více na Wikidatech |
Příbuzní | Anne Green (sourozenec) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se ve Francii americkým rodičům (otec by obchodním agentem v Paříži), kteří oba pocházeli z amerického Jihu (otec z Virginie, matka z Georgie). Ve Francii prožil většinu života, sžil se s francouzským kulturním prostředím a svá díla psal ve francouzštině. Přesto si až do smrti ponechal americké občanství, pod vlivem své matky se označoval za Jižana a hlásil se k odkazu jižanské Konfederace.[2]
Dětství prožil ve Francii. Za první světové války sloužil ve francouzské armádě, po válce studoval na University of Virginia, kde potom krátce učil. Roku 1922 se vrátil do Francie, ale za druhé světové války sloužil v americké armádě a po válce zůstal ve Francii. Psal romány, také z předválečného amerického jihu. dále eseje, divadelní hru a deset svazků velmi ceněných deníků. Roku 1970 získal literární cenu Francouzské akademie a o rok později byl zvolen jejím členem jako první Američan po rodičích. Sebrané spisy vyšly v letech 1954–1965 v desíti svazcích.
Pocházel z episkopalistické rodiny, ale roku 1916 konvertoval ke katolictví. Později se vrátil k protestantství, ale roku 1939 znovu přestoupil na katolictví. Celý život vnitřně bojoval se svou homosexualitou. Kvůli své náboženské víře se nakonec rozhodl pro celibát.
Zemřel v Paříži, na vlastní přání však byl pohřben v kostele sv. Jiljí v rakouském Klagenfurtu, a to kvůli nedaleké soše Panny Marie, k níž měl osobní vztah.[3]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.