Jozef Mjartan (22. února 1900 Cigeľ[1] - 25. února 1983 Bratislava[2][3][1]) byl slovenský a československý politik, poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění za Demokratickou stranu. Po únorovém převratu v roce 1948 jeden ze zakladatelů a dlouholetý politik Strany slovenské obrody, která byla loajální součástí komunistického režimu. Zasedal za ni v Národním shromáždění republiky Československé, Slovenské národní radě, Národním shromáždění Československé socialistické republiky a ve Sněmovně lidu Federálního shromáždění.
| Jozef Mjartan | |
|---|---|
| Poslanec Prozatímního a Ústavodárného NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1948 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1948 – 1954 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
| Ve funkci: 1960 – 1968 | |
| Poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
| Ve funkci: 1969 – 1971 | |
| Poslanec Slovenské národní rady | |
| Ve funkci: 1953 – 1960 | |
| Ve funkci: 1981 – 1983 | |
| Místopředseda Sboru pověřenců | |
| Ve funkci: 6. března 1948 – 5. března 1953 | |
| Předseda Strany slovenské obrody | |
| Ve funkci: 1966 – 1983 | |
| Předchůdce | Jozef Kyselý |
| Nástupce | Jozef Šimúth |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Demokratická strana SSO |
| Narození | 22. února 1900 Cigeľ  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. února 1983 (ve věku 83 let) Bratislava  Československo |
| Profese | politik |
| Ocenění | Řád Klementa Gottwalda Řád republiky Řád Vítězného února |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Pocházel z malorolnické rodiny. Byl účastníkem Slovenského národního povstání.[1]
V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Demokratickou stranu (DS), respektive za Jednotný zväz slovenských roľníkov. Po parlamentních volbách v roce 1946 usedl za DS do Ústavodárného Národního shromáždění a po parlamentních volbách v roce 1948 byl zvolen ve volebním kraji Nitra do Národního shromáždění, nyní již za Stranu slovenské obrody (SSO). V parlamentu setrval do roku 1954.[4][5][6]
Už krátce před únorovým převratem roku 1948 se stal v rámci Demokratické strany členem prokomunisticky orientované frakce, která žádala očistu strany. Během samotné únorové krize vytvořil v rámci DS akční výbor, který pak stranu ovládl a prováděl čistky. V následujících desítkách let pak zasedal ve vedení nově vznikle Strany slovenské obrody. V letech 1966-1983 byl jejím předsedou. Po roce 1948 také získal post místopředsedy Sboru pověřenců (zastával ho do roku 1953[7]). Během pražského jara v roce 1968 zaujal vyčkávací pozici a čelil tlaku části členské základny na obnovu samostatné politiky, nesvázané tolik s linií KSČ. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa pak toto stranické křídlo bylo politicky zničeno a vytlačeno ze strany, přičemž kritika na adresu Mjartanova vedení byla označena za protisocialistickou. Na konferenci SSO byl v prosinci 1972 Jozef Mjartan potvrzen ve funkci předsedy a opět v roce 1978.[8][9] Od 11. února 1983 byl čestným předsedou SSO.[1]
Zasedal trvale i v nejvyšších zákonodárných sborech. Po parlamentních volbách v roce 1960 se stal poslancem Národního shromáždění Československé socialistické republiky. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1964 a v parlamentu setrval do roku 1968. Pak po federalizaci Československa zasedal v letech 1969-1971 ve Sněmovně lidu Federálního shromáždění.[10][11]
Kromě toho se v červnu 1953 jako náhradník stal poslancem Slovenské národní rady.[12] Za poslance SNR pak byl zvolen v řádných volbách roku 1954.[13] Do SNR byl zvolen ještě ve volbách roku 1981.[14]
Byl mu udělen Řád Klementa Gottwalda, Řád republiky a Řád Vítězného února. Zemřel v únoru 1983.[1]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
