Josquin Desprez

Josquin Desprez [žoskén depré] (nebo Josquin des Prez, často pouze Josquin, případně nizozemsky Josken/Joseph Van De Velde a latinsky Josquinus/Jodocus Pratensis; asi 1440 – 27. srpna 1521) byl franko-vlámský renesanční hudební skladatel. Byl nejslavnějším evropským hudebním skladatelem mezi Dufayem a Palestrinou a je zpravidla považován za ústřední postavu franko-vlámské školy. Historici hudby ho často považují za prvního mistra vrcholného renesančního polyfonního stylu vokální hudby, který vznikal právě v době jeho života.

Josquin Desprez
Josquin Des Prez - dřevoryt z roku 1611 podle ztracené olejomalby z doby Josquinova života
Základní informace
Narození	1455 Beaurevoir nebo Vermandoiské hrabství
Úmrtí	27. srpna 1521 (ve věku 65–66 let) Condé-sur-l'Escaut
Žánry	mše, moteto a šanson
Povolání	hudební skladatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Během 16. století si Josquin postupně získával pověst největšího skladatele své doby a jeho mistrovská technika a výrazovost byly obdivovány a napodobovány. Autoři tak odlišní jako Baldassare Castiglione a Martin Luther psali o jeho reputaci a slávě, zatímco teoretici jako Heinrich Glarean and Gioseffo Zarlino měli za to, že jeho styl se nejvíce blíží k dokonalosti.^[1] Byl tak obdivován, že mu kopisté připisovali různé anonymní skladby, pravděpodobně aby šly lépe na odbyt.^[2] Josquinovi se připisuje nejméně 374 skladeb;^[3] po vzniku moderních analytických metod však bylo jeho autorství v mnoha případech zpochybněno na základě odlišného hudebního stylu nebo pramenných důkazů. Přes Josquinovu kolosální reputaci, která přetrvala až do počátku barokní éry a byla obnovena ve 20. století, je jeho životopis plný mezer a nevíme téměř nic o jeho osobnosti. Jediné dochované dílo, které by mohlo být psáno jeho vlastní rukou, je načrtnuto na zdi Sixtinské kaple a jediná soudobá zmínka o jeho charakteru se nachází v dopise ferrarskému vévodovi Ercolovi I. d'Este. Životy mnoha méně významných renesančních komponistů jsou zdokumentovány lépe než život Josquinův.^[4]

Josquin psal duchovní i světskou hudbu a využíval všechny významné vokální formy své doby, mše, moteta, šansony a frottoly. Ve své době byl oslavován jak za své melodické nadání, tak za využívání důmyslné techniky. Rád zkoušel řešit kompoziční problémy různými způsoby v po sobě následujících kompozicích podobně jako Igor Stravinskij více než 400 let později. Někdy psal ve strohém stylu bez jakékoli ornamentace, a jindy tvořil hudbu vyžadující od interpretů značnou virtuozitu.^[5] Heinrich Glarean napsal roku 1547, že Josquin nebyl jen „skvělým virtuózem“ (latinský originál lze ovšem přeložit i „vychloubačem“), ale byl schopen se projevit i jako „posměváček“ a používat účinně satiru.^[6] I když se soudobé josquinovské bádání zaměřuje na odstraňování skladeb – včetně některých nejslavnějších – z „Josquinova kánonu“ a jejich připisování jiným dobovým skladatelům, přesto i zbývající hudba patří k tomu nejvýznamnějšímu a nejtrvalejšímu z odkazu renesance.^[7]

Literatura

• Brown, Howard M. "Chanson" The New Grove Dictionary of Music and Musicians, ed. Stanley Sadie. London, Macmillan, 1980. (20 vol.) ISBN 1-56159-174-2.
• Duffin, Ross W., ed. A Josquin Anthology. Oxford University Press, 1999. ISBN 0-19-353218-2
• Gleason, Harold, and Warren Becker. Music in the Middle Ages and the Renaissance. Bloomington, Indiana: Frangipani Press, 1981. ISBN 0-89917-034-X.
• Godt, Irving. "Motivic Integration in Josquin's Motets" Journal of Music Theory vol. 21 no. 2 (Autumn, 1977), pp. 264–292.
• International Josquin Symposium, Willem Elders, and Frits de Haen. Proceedings of the International Josquin Symposium. Utrecht: Vereniging voor Nederlandse Muziekgeschiedenis, 1986. ISBN 90-6375-148-6
• Macey, Patrick. Bonfire Songs: Savonarola's Musical Legacy. Oxford, Clarendon Press. 1998. ISBN 0-19-816669-9.
• Macey, Patrick. "Josquin des Prez" Grove Music Online, ed. L. Macy. (Staženo 8. října 2006) www.grovemusic.com Archivováno 16. 5. 2008 na Wayback Machine. (placená stránka)
• Noble, Jeremy. "Josquin Desprez (works)" The New Grove Dictionary of Music and Musicians, ed. Stanley Sadie. London, Macmillan, 1980. (20 vol.) ISBN 1-56159-174-2.
• Pietschmann, Klaus. "Ein Graffito von Josquin Desprez auf der Cantoria der Sixtinischen Kapelle" Die Musikforschung vol. 52 no. 2 (1999), pp. 204–207.
• Reese, Gustave. Music in the Renaissance. New York: W.W. Norton, 1954. ISBN 0-393-09530-4.
• Reese, Gustave. „Josquin Desprez (biography)“ The New Grove Dictionary of Music and Musicians, ed. Stanley Sadie. London, Macmillan, 1980. (20 vol.) ISBN 1-56159-174-2.
• Sherr, Richard, ed. The Josquin Companion. Oxford: Oxford Univ. Press, 2000. ISBN 0-19-816335-5.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josquin des Prez na anglické Wikipedii.

1. Wegman, in Sherr, p. 21–25.
2. Reese, Grove
3. Wegman, in Sherr, p. 28.
4. Wegman, in Sherr, p. 21–22.
5. Sherr, p. 3.
6. Glareanus, in Sherr, p. 3.
7. Sherr, p. 10.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josquin Desprez na Wikimedia Commons
• Medieval.org – discografie
• Poslech písní

Portály: Francie | Historie | Hudba | Lidé | Nizozemsko