Joseph Unger též Josef Unger (2. července 1828 Vídeň – 2. května 1913 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský právní odborník a politik, v období let 1871–1879 ministr bez portfeje Předlitavska.
Joseph Unger | |
---|---|
Ministr bez portfeje Předlitavska | |
Ve funkci: 26. listopadu 1871 – 15. února 1879 | |
Panovník | František Josef I. |
Předseda vlády | Adolf Auersperg |
Poslanec rakouské Říšské rady | |
Ve funkci: 1867 – 1867 | |
Panovník | František Josef I. |
Poslanec Dolnorak. zemského sněmu | |
Ve funkci: 1867 – ??? | |
Doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady | |
Ve funkci: 20. ledna 1869 – 2. května 1913 | |
Panovník | František Josef I. |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana |
Narození | 2. července 1828 Vídeň Rakouské císařství |
Úmrtí | 2. května 1913 (ve věku 84 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Starý židovský hřbitov ve Vídni |
Choť | Emma Augusta von Schey |
Příbuzní | Friedrich Schey von Koromla (tchán) |
Alma mater | Univerzita Curych Vídeňská univerzita |
Profese | soudce, politik, pedagog, profesor a spisovatel |
Náboženství | judaismus (do 1852) katolicismus (od 1852) |
Ocenění | velkokříž Císařského řádu Leopoldova rytíř velkokříže Řádu sv. Štěpána Uherského |
Commons | Joseph Unger |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Narodil se v židovské rodině, později konvertoval ke křesťanství.[1] Vystudoval filozofii respektive právo na Univerzitě v Curychu a Vídeňské univerzitě. V roce 1853 se habilitoval jako docent soukromého práva a téhož roku nastoupil jako pedagog na Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze. V roce 1856 přešel opět na Vídeňskou univerzitu. V roce 1857 získal titul profesora.[2]
V roce 1861 publikoval (spolu s Adolfem Fischhofem) studii nazvanou Zur Lösung der ungarischen Frage, ve které předznamenal dualistické státoprávní řešení v podobě rakousko-uherského vyrovnání.[1]
Od konce 60. let 19. století se zapojil i do politického života. Od roku 1867 byl poslancem Dolnorakouského zemského sněmu[2], který ho roku 1867 zvolil poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivých zemských sněmů). Zde ale fakticky nepůsobil, nesložil slib a rezignoval na mandát v zemském sněmu i v Říšské radě.[3] V roce 1869 se stal členem Panské sněmovny.[2]
Politicky měl blízko k německé liberální Ústavní straně.[1] V roce 1870 byl jedním z hlavních kritiků konzervativní vlády Alfreda von Potockého, kterou v horní komoře parlamentu označil za „polovičatou v záměrech i konání, vnitřně rozpolcenou a ochromenou.“ Později, po smrti Antona von Schmerlinga byl vůdcem liberálů v Panské sněmovně.[4]
26. listopadu 1871 se stal ministrem bez portfeje Předlitavska ve vládě Adolfa von Auersperga. Ministrem byl až do 15. února 1879.[5] Je považován za jednoho ze zakladatelů rakouského civilního práva, podílel se na zřízení správního soudu a byl jedním z autorů volební reformy v roce 1873.[2]
V roce 1880 (podle jiného zdroje roku 1881[2]) byl jmenován prezidentem říšského soudního dvora, což byla tehdy nejvyšší justiční pozice v monarchii.[1]
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.