Josefa Vejrychová-Dapeciová

Josefa Vejrychová-Dapeciová,^[1] v matrice Josepha Dapecy (19. února 1851 Svitávka^[2] – 9. května 1937 Česká Třebová-Kozlov) byla moravská spisovatelka, básnířka a překladatelka.

Josefa Vejrychová-Dapeciová
Narození	19. února 1851 Svitávka Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	9. května 1937 (ve věku 86 let) nebo 7. května 1937 (ve věku 86 let) Česká Třebová-Kozlov Československo Československo
Povolání	spisovatelka a překladatelka
Manžel(ka)	Rudolf Vejrych
Děti	Karel Vejrych Ela Švabinská Rudolf Vejrych
Rodiče	Josepha Dapecy
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Její matka Josepha Dapecy ji měla za svobodna, stejně tak jako bratra Vincence. V 19 letech se Josefa provdala za Rudolfa Vejrycha, železničního úředníka. Měla s ním tři děti: Karla Vejrycha, pianistu a hudebního pedagoga, Elu Švabinskou-Vejrychovou, první manželku Maxe Švabinského a Rudolfa Vejrycha, akademického malíře.

Svou literární tvorbu začala básněmi, pokračovala překlady povídek z italštiny a nakonec ve svých povídkách vylíčila život vesničanů.^[1] Své práce otiskovala v Lidových novinách, Ženských novinách, Moravských novinách, Východočeském republikánu a Úsvitu.^[3]

Dílo

Próza

• Jak bývalo v Kozlově – ilustroval Max Švabinský. Praha: Česká grafická Unie, 1924, 1953 úvod Zdeněk Nejedlý
• Ze starých časů – [s předmluvou Jaromíra Boreckého]. Praha: Spolek českých bibliofilů, 1931
• Švabinský, Vejrychovi a Kozlov: vzpomínky žen čtyř generací z rodu Vejrychů: Josefa Vejrychová, Ela Švabinská, Zuzana Švabinská, Zuzana Nováková – k 125. výročí narození malíře Rudolfa Vejrycha uspořádal Václav Ševčík. Rodina Rudolfa Vejrycha, 2007