From Wikipedia, the free encyclopedia
Josef Srnec (15. ledna 1930 Kozovazy[1] – 11. listopadu 1900 Karlín[2]) byl český obchodník a podnikatel.
Josef Srnec | |
---|---|
Josef Srnec | |
Narození | Kozovazy Rakouské císařství |
Úmrtí | Karlín Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy (hřbitov č. III, oddělení 5) |
Ocenění | Císařský rada |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil v Kozovazech v rodině sedláka Jakuba Srnce a jeho ženy Marie, rodem Junkové z Mochova.[1] Vyrůstal v početné rodině se třemi vlastními sestrami, starší Emílií (1828), mladšími Marií (1831) a Annou (1833) a nevlastními bratry Aloisem (1838), Antonínem (1840), Janem (1842), Matějem a Vojtěchem (1844), Vincencem (1848) a dvěma sestrami, starší Kateřinou (1836) a mladší Antonií. (1846). Základní vzdělání získal ve venkovské škole ve Vyšehořovicích a následně v roce 1845 nastoupil do učení na kupce. Po vyučení působil v různých obchodech v Praze a ve Vídni, kde sbíral zkušenosti s touto profesí.
Po návratu do vlasti si kolem roku 1855 založil v Karlíně samostatnou kupeckou živnost. V roce 1856 se tehdy již úspěšný podnikatel Josef Srnec oženil[3] s Aloisií Spiesovou. Obchody se mu začali nebývale dařit a tak v roce 1863 rozšířil své aktivity a založit přepravní firmu, která si získala renomé nejen v Čechách, ale po celém tehdejší Rakousku.[4] Josef Srnec se rovněž podílel na založení karlínské Občanské záložny, podporoval stavbu karlínského chrámu sv. Cyrila a Metoděje a zasloužil se zejména o jeho výzdobu.[5] V roce 1877 byl jmenován přísedícím c. k. obchodního soudu v Praze a po určitá období zastával významné pozice v Zemské bance království českého či Rakousko-uherské bance. Za své podnikatelské a společenské zásluhy získal titul císařského rady a stal se čestným měšťanem Karlína. Josef Srnec zemřel po delší nemoci 10. listopadu 1900 a za tři dny byl pohřben na Olšanských hřbitovech.[2]
Během svého života projevoval smysl pro dobročinnost a podporu vzdělávání, což stvrdil ve svém testamentu.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.