Josef Osvald III. hrabě z Thun-Hohensteinu (též Josef Osvald III. Matyáš hrabě Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidt, německy Joseph Oswald III. Matthias Reichsgraf von Thun und Hohenstein-Salm-Reifferscheidt, 18. prosince 1878, Klášterec nad Ohří – 21. září 1942, Klášterec nad Ohří[1]) byl český šlechtic, politik a velkostatkář z klášterecké větve starého rodu Thun-Hohensteinů.
| Josef Osvald III. hrabě z Thun-Hohensteinu | |
|---|---|
| Dědičný člen rakouské Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1914[zdroj?] – 1918 | |
| Panovník | František Josef I., Karel I. |
| Poslanec českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1909 – 1913 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Císařský komoří | |
| Vojenská služba | |
| Hodnost | nadporučík |
| Narození | 18. prosince 1878 Klášterec nad Ohří  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. září 1942 (ve věku 63 let) Klášterec nad Ohří  Protektorát Čechy a Morava |
| Titul |  hrabě |
| Choť | svobodný |
| Rodiče | Josef Osvald II. z Thun-Hohensteinu (1849–1913) a Kristiana Alžběta z Waldstein-Wartenbergu (1859–1935) |
| Děti | 0 |
| Příbuzní | adoptovaný synovec: Matyáš Osvald z Thun-Hohensteinu (1914–1991) děd: Arnošt František z Valštejna-Wartenbergu (1821–1904) babička: Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu (1833–1909) |
| Alma mater | Právnická fakulta Německé univerzity v Praze |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Narodil se na zámku v Klášterci nad Ohří jako nejstarší ze tří synů Josefa Osvalda II. z Thun-Hohensteinu (1849–1913), matka Kristina
Alžběta (1859–1935) patřila k rodině Valdštejnů z Vartenberka.
Josef Osvald studoval na vídeňské akademii Theresianum, po maturitě na gymnáziu studoval práva na Karlově univerzitě a v roce 1905 dosáhl tiulu doktora práv. Krátce sloužil v armádě a dosáhl hodnosti nadporučíka. V letech 1909–1913 byl poslancem českého zemského sněmu a po otci v roce 1914 získal dědičné místo v rakouské panské sněmovně. Spolu s otcem užíval od roku 1897 alianční příjmení Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidt. V roce 1913 zdědil několik velkostatků v severních a východních Čechách a na Vysočině (Klášterec nad Ohří, Žehušice, Benešov nad Ploučnicí, Světlá nad Sázavou, Hanšpach).
Hned po převzetí rodového dědictví přistoupil k rozprodeji zadlužených částí majetku. V roce 1913 prodal Žehušice, o rok později inkasoval od židovského průmyslníka Richarda Morawetze dva a půl miliónu korun za velkostatek Světlá nad Sázavou.[2]
Po vzniku Československa prodal rodový palác v Thunovské ulici v Praze vládě Spojeného království, od té doby zde sídlí britské velvyslanectví. Po provedení pozemkové reformy na velkostatku Lipová (dříve Hanšpach) prodal i zámek v Lipové. Po pozemkové reformě prodal v roce 1927 i zámek v Benešově nad Ploučnicí. Hospodaření na značně zmenšeném majetku vykazovalo stále pasivní bilanci, mimo jiné kvůli nutným investicím do rodinné porcelánky Thun v Klášterci nad Ohří.
Josef Osvald III. zemřel svobodný a bezdětný během druhé světové války na zámku v Klášterci nad Ohří. Dědicem majetku se stal jeho adoptovaný synovec Matyáš Osvald z Thun-Hohensteinu (1914–1991), jemuž byly velkostatky zestátněny v roce 1945 na základě Benešových dekretů.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
