Josef (Joseph) Neuwirth (5. června 1855 Zahrádky u České Lípy[1] – 25. dubna 1934 Vídeň) byl český, německy píšící, historik českého středověkého umění doby Karla IV., vysokoškolský profesor, pracovník státní památkové péče.
| Prof. Josef Neuwirth | |
|---|---|
 Josef Neuwirth | |
| Narození | 5. června 1855 Zahrádky u České Lípy  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 25. dubna 1934 (ve věku 78 let) Vídeň  Rakousko |
| Alma mater | Karlo-Ferdinandova univerzita Praha |
| Povolání | historik umění |
| Zaměstnavatelé | Univerzita Karlova Technická univerzita Vídeň |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Josef Franz Neuwirth se narodil v rodině Josefa Neuwirtha, ředitele Nového zámku Alfréda Kounice v Zahrádkách u České Lípy. Po absolvování augustiniánského gymnázia v České Lípě studoval v letech 1875–1878 germanistiku, historii, klasickou filologii, dějiny umění a archeologii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Během studií se angažoval v rakouské pobočce německého studentského hnutí (Corps Austria) a ve spolku šermířů Korbschläger (název podle bezpečnostního krytu záštity kordu v podobě drátěného košíku). V letech 1880 – 1885 působil jako středoškolský pedagog na německém gymnáziu na Starém Městě, kde byl 18. července roku 1882 jmenován řádným profesorem.[2] Roku 1886 se habilitoval na německé univerzitě v Praze (u profesora Alwina Schultze). Roku 1895 zde získal mimořádnou a 1897 řádnou profesuru ještě za doby působení prof. Alwina Schultze, jehož byl žákem[3]. V letech 1891–1934 byl korespondujícím, později řádným členem Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách („Gessellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen“).[4]
Byl korespondentem vídeňské Centrální komise pro ochranu památek pro Čechy (1886) a pro Dolní Rakousy (1900), od roku 1902 členem komise a v letech 1905–1914 generálním kozervátorem její II. sekce. Roku 1899 i s rodinou přesídlil do Vídně. V letech 1899–1926 tam byl profesorem obecných dějin umění na Vídeňské technice, v letech 1903–1905 jejím rektorem. Působil jako dvorní rada (1905). U příležitosti jeho penzionování roku 1926 mu byl udělen titul doktora honoris causa na německé technické univerzitě v Brně a roku 1932 stejný titul na Technické univerzitě ve Vídni.
Rodina
Jako katolík se 3. února 1883 v pražském německém evangelickém kostele svatého Michala v Jirchářích oženil s evangeličkou Gabrielou Luisou Adelheid von Stein (* 25. 5. 1859), dcerou přírodovědce Samuela Friedricha Nathaniela, rytíře von Stein (1818–1885),[5] profesora a v letech 1875–1876 rektora pražské německé univerzity.
Měli tři děti. Dcera Rosa Neuwirthová (1883-1929) byla rakouskou keramičkou, synové se jmenovali Friedrich (*1885) a Kurt (*1893)[6].
Ocenění
- 1908 Řád železné koruny císaře Františka Josefa I.
- 1926 Dr. techn. h. c., Německá technika v Brně
- 1932 Dr. techn. h. c., Vídeňská technika
Dílo
Zabýval se českým středověkým uměním a před odchodem do Vídně publikoval práci o křesťanském umění doby Přemyslovců.[7] Navázal na práci Bernarda Gruebera. Dopustil se některých omylů v dataci rotund, jejichž vznik kladl až do 12. století. Správně vyzdvihl význam cisterciáckého řádu pro uvedení gotického slohu do českých zemí. V šesti svazcích postupně publikoval historické práce, které mapovaly architekturu a umění gotiky.[8]
Věnoval se systematicky studiu a publikování písemných pramenů k pražské dómské huti. Správně určil původ architektů Svatovítské katedrály Matyáše z Arrasu i Petra Parléře i jejich podíl na stavbě[9]
Díky dobré znalosti srovnávacího materiálu z Německa, Itálie a Francie pozvedl studium českého umění na evropskou úroveň. Podrobně zkoumal nástěnné a deskové malby na Karlštejně a v Emauzích v Praze. Se závěry jeho bádání polemizoval Max Dvořák.
Bibliografie (výběr)
- Die Wochenrechnungen und der Betrieb des Prager Dombaues in der J. 1372–1387, Praha 1890
- Peter Parler von Gmünd, Dombaumeister in Prag und seine Familie, Praha 1891
- Studien zur Geschichte der Gothik in Böhmen Teil 1–6, Mitteilungen des Vereines für die Geschichte der Deutschen in Böhmen, 30, Praha 1892–1899. Der Baubeginn der Frohnleichnams- und Barbarakirche in Kuttenberg = Studien zur Geschichte der Gotik in Böhmen, II. K. u. k. Hofdruckerei A. Haase, Prag, 1893.[10]
- Geschichte der bildenden Kunst in Böhmen vom Tode Wenzels III. bis zu den Hussitenkriegen, Prag 1893
- Die Junker von Prag, Prag 1894
- Die Wandgemälde im Kreuzgange des Emausklosters in Prag, Prag 1895
- Mittelalterliche Wandgemälde und Tafelbilder der Burg Karlstein in Böhmen. Forschungen zur Kunstgeschichte Böhmens 1, Prag 1896
- Der verlorene Cyklus böhmischer Herrscherbilder in der Prager Königsburg, Mitteilungen des Vereines für die Geschichte der Deutschen in Böhmen, 35, 1896
- Der Bildercyklus der Luxemburger Stammbaumes aus Karlstein I (mit 16 Lichtdrucktafeln). Forschungen zur Kunstgeschichte Böhmens 2, Prag Calve 1897
- Die Wandgemälde im Kreuzgange des Emausklosters in Prag. Forschungen zur Kunstgeschichte Böhmens 3, Prag 1898
- Forschungen zur Kunstgeschichte Böhmens, Kunst und Litteratur in Böhmen, T. I–III, Praha 1896, 1897, 1898
- Handbuch der Kunstgeschichte, Band 2: Frühchristliche Kunst des Mittelalters, 11. umgebarbeitete Auflage, Leipzig 1921
- Bilder aus der deutschen Geschichte, Teil 1 und 2, Nürnberg 1925
- Josef Neuwirth: 1855–1934; von der Wiege bis zur Bahre; Autobiographie, Frankfurt am Main 2009
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
