Johann Anton Starck

Johann Anton svobodný pán von Starck (5. prosince 1808 Kraslice^[1] – 22. května 1883 Čeminy^[2]) byl český a rakouský podnikatel a politik německé národnosti, nejmladší syn a pokračovatel díla Johanna Davida Starcka z podnikatelského rodu Starcků; během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu, později poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Johann Anton Starck
Johann Anton Starck
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci: 1848 – 1849
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1861 – 1865
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1861 – 1866
Ve funkci: 1867 – 1870
Ve funkci: 1872 – 1883
Stranická příslušnost
Členství	německá liberální levice ústavověrný velkostatek
Narození	5. prosince 1808 Kraslice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	22. května 1883 (ve věku 74 let) Čeminy Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Město Touškov
Rodiče	Johann David Starck
Příbuzní	Josef Carl Starck (bratr)
Alma mater	pražská technika
Profese	průmyslník a politik
Commons	Johann Anton Starck
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra

Hřbitovní kaple Povýšení sv. Kříže s rodinnou hrobkou barona Starcka, Město Touškov

Vystudoval gymnázium v Plzni, pražskou techniku a následně školy v Berlíně a Lipsku. Byl členem plzeňské Obchodní a živnostenské komory.

Během revolučního roku 1848 se zapojil i do politického dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Stříbro v Čechách. Uvádí se jako statkář.^[3] Patřil ke sněmovní levici.^[4]

Do politiky se vrátil po obnovení ústavní vlády počátkem 60. let 19. století. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Plzeň.^[5] Na mandát rezignoval před zářím 1866.^[6] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Čechy (kurie obchodních komor, obvod Plzeň). Dne 27. května 1861 složil slib.^[7]

Do Českého zemského sněmu se vrátil v zemských volbách v březnu 1867, nyní již za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).^[8] Opětovně sem byl zvolen v zemských volbách v roce 1872^[9] a zemských volbách v roce 1878, stále za velkostatkářskou kurii.^[10] Politicky se uvádí coby člen Strany ústavověrného velkostatku, která byla centralisticky a provídeňsky orientovaná a reprezentovala zájmy německy smýšlejících velkostatkářů.^[11]

Za své zásluhy byl povýšen na svobodného pána.

Podnikatelské úspěchy

Jeho průmyslová společnost zaměstnávala v roce 1855 již více než čtyři tisíce lidí. V roce 1855 získala ocenění v Paříži za tabulové sklo. V letech 1862–1864 založil v Třemošné sklárnu. Na pařížské světové výstavě roku 1867 získal další ocenění za důlní produkty. V roce 1873 na světové výstavě ve Vídni měli již samostatný pavilon.

V roce 1877 byl v obci Stupno uveden do provozu závod na zpracování odpadní suroviny chemické výroby Caput mortuum, což byl červený prášek oxidu železitého, který zůstával při procesu výroby kyseliny sírové. V roce 1860 byl postaven v Čeminách nový pivovar.

Úmrtí a konec rodinné firmy

Johann Anton Starck zemřel 22. května 1883. Je pohřben v rodinné hrobce v Městě Touškově. Na parte barona Starcka je napsán tento text „Zemřel zaopatřen svatými svátostmi umírajících po dlouhém období utrpení na zámku v Čeminech 22. května v půl desáté večer ve svých 75 letech zemřel na dětskou mozkovou obrnu. Pozemská skořápka drahého zesnulého bude převezena v pátek 25. května v 11 hodin dopoledne z Čemin do patronátního kostela v Touškově, kde proběhne Rekviem a pak bude pohřben na hřbitově v Touškově do své vlastní hrobky k věčnému odpočinku.“

V kronice chemických závodů v Kaznějově se píše:

„…protože nezanechal legitimních potomků a z potomstva ani jeden se mu nezdál schopný vést firmu odkázal třetinu svému obchodnímu řediteli Antonínu Schoblochovi…“.

Firma se proto na základě jeho závěti změnila na akciovou společnost Dolové a průmyslové závody, dříve Johann David Starck se sídlem v Dolním Rychnově.