Jindřich Vichra
český básník From Wikipedia, the free encyclopedia
Jindřich Vichra (1. října 1918 Dráchov – 12. května 1944 Praha, Pankrácká sekyrárna[1]) byl český básník, spolupracovník komunistického odboje odsouzený k trestu smrti a popravený v pankrácké věznici.
| Jindřich Vichra | |
|---|---|
.jpg) Jindřich Vichra | |
| Narození | 1. října 1918 Dráchov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. května 1944 (ve věku 25 let) Praha Protektorát Čechy a Morava |
| Příčina úmrtí | smrt gilotinou v popravčí místnosti sekyrárny Pankrác[1] |
| Pseudonym | Ladislav Sen |
| Povolání | spisovatel a básník |
| Témata | poezie |
| Příbuzní | bratr Bohumil |
| multimediální obsah na Commons | |
| Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
Jindřich Vichra začal svoji básnickou tvorbu již jako šestnáctiletý, kdy mu byla (pod pseudonymem „Ladislav Sen“) otištěna (ve studentském časopise) jeho první báseň. Navštěvoval reálku v Táboře. Zajímal se o studium cizích jazyků (Znal perfektně angličtinu, francouzštinu, němčinu, ruštinu a italštinu). Záhy mu byly zveřejněny další básně. Ještě před vypuknutím druhé světové války se zdokonaloval v básnické tvorbě – dopisoval si dokonce s básníkem Františkem Halasem.[2]
V odboji za protektorátu
Do práce v ilegální komunistické odbojové buňce se nakrátko zapojil ihned od března 1939. V roce 1942 se dostal do III. ilegálního vedení KSČ [p 1], kde spolupracoval s Josefem Pilařem a Josefem Frajbišem, který byl vedoucím skupiny zabezpečující tisk a kolportáž Rudého práva.[2]
Zatčení
Pilař i Frajbiš pracovali v ilegalitě a v Praze se ukrývali v bytě, který si pronajali společně Jindřich Vichra s Annou Mlejnkovou [p 3], ilegální pracovnicí a bývalou úřednicí ve Staré Pace. Jindřich Vichra byl zatčen 7. února 1944 v Dráchově, v Praze pak byli zatčeni i ostatní odbojáři (Mlejnková, Pilař a Frajbiš).[2]
Odsouzení a věznění
Za skrývání osob nepřátelských říši byla odsouzena k trestu smrti Anna Mlejnková a dne 15. března 1944 odsoudil pražský Sondergericht k trestu smrti i Jindřicha Vichru. Během svého pobytu v pankrácké věznici na cele číslo 34 (na oddělení II/a pro odsouzené k smrti) vytvořil Jindřich Vichra několik básní, které se zachovaly především díky vězni – chodbaři Karlu Ramešovi.[2] Dva dny před popravou (10. května 1944) byl přidělen na celu číslo 34 básník Karel Vokáč, jehož básně Vichra znal. Pro seznámení a vzájemné poznání obou básníků jim osud věnoval jen pouhé dva dny.[2][6]
Báseň Jizero
Ukázka z básnické tvorby Jindřicha Vichry [2] Báseň: „Jizero“
| „ | Ty chladná
|
“ |
| — (1) | ||
| „ |
Hade! |
“ |
| — (2) | ||
| „ |
ty holubice v pěnách rozsápaná |
“ |
| — (3) | ||
Konec všem nadějím
Anna Mlejnková (narozena 11. ledna 1915) ukončila život pod pankráckou gilotinou 12. května 1944 v 16.13.; Jindřich Vichra byl popraven jako další téhož dne v 16.14.[2]
- Vazební fotografie z Pankrácké věznice (rok 1944)
Jindřich Vichra
Anna Mlejnková
Památka
V rodném Dráchově je připomenut na pomníku obětem první a druhé světové války.[7]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.