český malíř, grafik, kreslíř, ilustrátor, fotograf, restaurátor a hudebník From Wikipedia, the free encyclopedia
Jiří Rada (8. května 1929 Železný Brod – 30. září 2011 Praha) byl český malíř, grafik, kreslíř, ilustrátor, fotograf, restaurátor, hudebník, především klavírista, zakládající člen skupiny M 57.
Jiří Rada | |
---|---|
Narození | 8. května 1929 Železný Brod Československo |
Úmrtí | 30. září 2011 (ve věku 82 let) Praha Česko |
Vzdělání | Akademie výtvarných umění |
Povolání | malíř, restaurátor, fotograf, kreslíř, grafik a ilustrátor |
Děti | Martin Rada |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se v Železném Brodě. Otec Josef Rada (1902–1938) byl řídící učitel a matka Marie Radová (1902–1962) modistkou, bratr Zdeněk Rada (1933) byl československým reprezentantem v házené, strýc Vlastimil Rada (1895–1962) byl malířem a profesorem Akademie výtvarných umění v Praze. Jeho manželka Miluška Radová pracovala jako zdravotní sestra a syn Martin Rada (1968) je klavíristou a pedagogem Pražské konzervatoře.
V letech 1943–1946 studoval na Odborné šperkařské škole v Turnově v oddělení rytí drahokamů a skla u profesora Karla Tučka. Následně studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v grafické speciálce profesora Vladimíra Pukla. Po dokončení studia na Akademii výtvarných umění nastoupil v letech 1950–1953 základní vojenskou službu u Pomocně technického praporu. Od 60. až 90. let 20. století se sochařem Mojmírem Preclíkem restauroval sochy po Čechách a Moravě.
Založení Skupiny M 57 předcházelo založení skupiny M 54 v roce 1954. Skupina M 57 byla založena v roce 1957. Označení M značilo vinárnu Makarská na Malostranském náměstí, kde se scházeli absolventi Akademie výtvarného umění z malířských ateliérů Miloslava Holého, Vladimíra Pukla, sochařského ateliéru Jana Laudy a z ateliéru Jana Kavana. Čískovka 57 pak označovala rok založení. Při pravidelných schůzkách zde následně založili Skupinu M 57. Z malířských ateliérů Miloslava Holého byl zakladatelem Josef Jíra a Ladislav Karoušek, z ateliérů Vladimíra Pukla pak Jiří Rada, Jaroslav Šerých, Vladimír Tesař, František Peterka), ze sochařského ateliéru Jana Laudy (Ladislav Karoušek, Jiří Novák a absolventi Vysoké školy uměleckoprůmyslové z ateliéru Jana Kavana Radko Plachta Mojmír Preclík a z ateliérů Jaroslava Holečka Jan Kavan. Pro neshody se Svazem československých výtvarných umělců byla první výstava povolena až v roce 1959.
Jiří Rada se společně s Josefem Jírou a Vladimírem Komárkem zúčastnil se všech výstav Skupiny M 57. Členy skupiny sdružovala umělecká individualita, upřímnost a pravdivost.
„ | Krajina Jiřího Rady je zrcadlem člověka a měřítkem naší doby. A to jsou hodnoty, které jej, vedle výtvarných kvalit, řadí k malířům utvářejícím nosný proud české malby, lyricky akcentovaný moderní realismus." (Miroslav Cogan)
„Neměnná ideová východiska tvorby, osobní postoje a samozřejmě obrazy, jimiž v 50. letech debutoval, hovoří o tom, že do samotného života Rada vstoupil v podstatě jako vyzrálá osobnost. Při tematické stálosti – maluje především krajinu, se potom jeho další umělecký vývoj soustředil na směřování k přesnější a výtvarně plnější výpovědi o narůstajících životních zkušenostech. Počáteční expresívní realismus, autentický záznam prožitku z krajiny, brzy ustoupil hlubšímu zájmu o vyjádření základních rysů a dimenzí krajiny jako součásti vesmíru i našeho života.“ (Miroslav Cogan) „Jiří Rada je poněkud zvláštním malířem. Na rozdíl od vehementního vnějšího projevu, jakoby se neustále schovával do svých namalovaných zahrádek, které jsou symbolem jistoty, klidu a tiché všeobjímající krásy, útočištěm. Tedy téma věčné a věčně subjektivizované, u něhož se pouze motivy pozměňují. V Radově tvorbě však nalézáme i jiné tematické okruhy. Zde je to zahrada plná fragmentů kmenů, domů, trav, hořících valéry šedí, zelení a bělob. Připomeňme barevně kultivované formově jisté znakové krajiny, v nichž jednotlivé barevné plochy jsou fasetami, nebo neustále opakovaný pohled z okna ateliéru, konfrontující rozkošatělou Stromovku s kubickými útvary vzdáleného sídliště.“ (Antonín Langhamer) „Hlásíme se k odkazu naší i světové moderny a chceme se tudy dobrat principu českého výtvarného projevu, jehož nejvyšší kvality v historii představuje naše gotika. Moderní umění je pro nás záležitostí slohovou. Nebudeme nalézat nové formy jen proto, aby byly nové, ale po příkladu zakladatelů moderního umění a v logickém navázání na ně, hledat tvar pro vyjádření nového obsahu. Tak, aby barva a tvar, hmota i sen, byly odrazem myšlení dnešních lidí, lidí dvacátého století. |
“ |
— Program skupiny M 57 – katalog první výstavy |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.