Remove ads
Jiří Kajínek (* 11. ledna 1961 Chrudim) je český vrah, recidivista, televizní celebrita a influencer.[2] V roce 1998 byl odsouzen za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus vraždy k doživotnímu trestu odnětí svobody. Z vězení se mu podařilo několikrát uprchnout. Jeho případ se stal všeobecně známým, probíhala veřejná diskuse, zda byl odsouzen právem, a byl podle něho natočen film Kajínek.
| Jiří Kajínek | |
|---|---|
 | |
| Narození | 11. ledna 1961 (63 let) Prachovice |
| Bydliště | Brno-Bystrc |
| Výška | 181,5 cm |
| Znám jako | odsouzený nájemný vrah, několikanásobný uprchlík z vězení, omilostněný vězeň, celebrita |
| Choť | Magda Gubová (od 2024)[1] |
| Partner(ka) | Magda Gubová (od 1990) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dne 23. května 2017 mu prezident republiky Miloš Zeman udělil milost, což vedlo k jeho propuštění na svobodu.[3]
Remove ads
Trestná činnost do roku 1993
Ve vězení byl poprvé v roce 1982 za vloupání do chat. V roce 1985 byl opět odsouzen za bytové krádeže, nedovolené ozbrojování a útok na veřejného činitele, protože při zatýkání zranil pěstmi dva policisty a třetího shodil ze schodů. V únoru roku 1990 byl propuštěn, nikoli na amnestii, kterou vyhlásil prezident Václav Havel, ale na vyhovění žádosti o prominutí zbytku trestu. V témže roce však byl znovu odsouzen, tentokrát na 11 let, za loupežné přepadení policistů se zbraní v ruce a krádež jejich vozu.
Doživotní trest za dvojnásobnou vraždu
Dne 23. června 1998 byl Krajským soudem v Plzni odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody pro trestný čin vraždy a další podle v médiích opakovaného slovního spojení „méně závažné trestné činy“,[4] ve skutečnosti např. podle usnesení NS z 19. září 2001 nedovolené ozbrojování extrémně velkým množstvím zbraní – samopalů, pistolí i s tlumiči, brokovnice a velkého množství nábojů i prázdných zásobníků.[5]
Trestného činu vraždy (dílem dokonaného a dílem ve stadiu pokusu) se dle rozsudku dopustil tím, že v Plzni na silnici vedoucí do Českého údolí, cca 15 metrů od křižovatky Klatovské třídy se silnicí do Českého údolí[6] dne 30. května 1993 kolem 20.15 hod. zastřelil nejméně 12 výstřely plzeňského podnikatele Štefana Jandu (27) a jeho osobního strážce Juliána Pokoše (30), kteří cestovali v osobním automobilu Mazda. Těžce zraněn byl i další Jandův osobní strážce Vojtěch Pokoš (25), který však díky rychlému lékařskému zákroku útok přežil a později se stal hlavním svědkem. Pražský podnikatel Antonín Vlasák byl Štefanem Jandou vydírán pro nevyrovnané finanční dluhy a proto si Jiřího Kajínka údajně za částku 100 000 Kč najal k zastrašení Jandy. Kajínek objednávku „nad rámec dohody“ překročil a to v době, kdy si měl odpykávat jedenáctiletý trest za předchozí trestnou činnost. Vinu na vraždách Jiří Kajínek nikdy nepřiznal a opakovaně se snažil o obnovu procesu.[4]
Trestní spis obsahuje více než 10 000 stran a projednávání případu trvalo 46 dnů. Proces byl několikrát odročen a trval téměř šest let. Před soudem vypovídalo 56 svědků a asi 10 soudních znalců. Rozsudek krajského soudu s odůvodněním obsahuje 130 stran. O podmíněné propuštění z vězení mohl dle rozsudku Jiří Kajínek zažádat v roce 2022.[7]
Snaha o revizi odsouzení na doživotí
- červen 1998 – Krajským soudem v Plzni odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí.[8]
- únor 1999 – Vrchní soud v Praze zamítl odvolání Kajínka.[9]
- únor 2001 – ministr spravedlnosti Pavel Rychetský podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona, která byla zamítnuta.[10]
- říjen 2001 – ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš podal ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl.[11]
- listopad 2001 – ústavní stížnost podal i Jiří Kajínek, Ústavní soud ji odmítl.[12]
- leden 2004 – Kajínkovi noví právní zástupci Klára Slámová a Kolja Kubíček požádali o obnovu procesu, plzeňský krajský soud ji zamítl,[13] na základě stížnosti zamítnutí ale Vrchní soud v Praze kvůli procesním vadám zrušil[14] a Krajský soud v Plzni rozhodl znovu tak, že žádost o obnovu procesu zamítl.[15] Následovala opět stížnost, ale pražský vrchní soud zamítnutí potvrdil.[16]
- srpen 2006 – ministr spravedlnosti Pavel Němec podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona, která byla zamítnuta.[17]
- listopad 2007 – právní zástupkyně Kajínka Klára Slámová podala k Ústavnímu soudu dvě ústavní stížnosti, které byly spojeny v jednu a ta byla odmítnuta.[18]
- 2011 – Kajínek podal novou žádost o obnovu procesu, Krajský soud v Plzni ji zamítl[19][20] a Vrchní soud v Praze zamítnutí potvrdil.[21]
- září 2011 – Kajínek podal k Ústavnímu soudu další ústavní stížnost, která byla odmítnuta.[22][23]
Útěky z vězení
Dne 18. ledna 1993 ředitel věznice na doporučení vězeňské komise přerušil výkon trestu na dobu 21.–23. ledna 1993. Kajínek se ale do vězení už nevrátil a o 4 měsíce později spáchal vraždy, kvůli kterým byl později odsouzen na doživotí.
Druhý pokus o útěk se stal v červenci 1994, když byl Kajínek umístěn ve vazební věznici České Budějovice. Byl zachycen toho samého dne, ale o přesných událostech a tom jak toho bylo dosáhnuto jsou spory.[24][25]
Dne 11. září 1996 se Jiří Kajínek pokusil uprchnout z vězení ve Valdicích, kam byl po svém jednodenním útěku z českobudějovické věznice převezen. Po dvacetiminutovém pátrání byl objeven na střeše jednopatrového přístavku a poté dopraven zpět do cely.
Po svém konečném odsouzení byl převezen do Věznice Mírov. Také odtud se mu podařilo 29. října 2000 kolem 18.15 hodin opět uprchnout. V médiích se často opakuje informace, že je zřejmě jediným vězněm, kterému se podařilo z této věznice uprchnout,[4] ale není to pravda, v roce 1976 z Mírova utekl Jiří Staněk s dalšími dvěma muži.[26] S Kajínkem měl utéct i Martin Vlasák, dvojnásobný vrah a Kajínkův kamarád, který však (zřejmě kvůli momentálnímu zkratu) zůstal v cele. Dne 8. prosince 2000 byl Jiří Kajínek zadržen Útvarem rychlého nasazení v bytě pětinásobného vraha Ludvíka Černého, člena gangu Orlických vrahů, který si rovněž odpykává doživotní trest.
Pochybnosti o vině
Především Kajínkův poslední útěk vyvolal v médiích celou řadu spekulací a fám. Začala vznikat jakási legenda o českém „Robinu Hoodovi“. V médiích se začala zdůrazňovat především jeho vysoká inteligence a naopak se zpochybňovala jeho kriminální činnost. U části veřejnosti převládá názor, že Kajínek je nevinný a že se stal obětí komplotu. Soudy ale dosud všechny návrhy na obnovu řízení zamítly, i přes předložení údajných nových důkazů o Kajínkově nevině.
Existují však také zdroje, které považují za skutečné vrahy nikoliv Jiřího Kajínka, nýbrž tehdejší policisty Jaroslava Kronďáka a Jana Mikeše.[27][28]
Ve prospěch Jiřího Kajínka podal tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec stížnost pro porušení zákona, kterou Nejvyšší soud zamítl. Místopředseda vlády Miloše Zemana a pozdější předseda ústavního soudu Pavel Rychetský v roce 2001 vyjádřil soukromý úsudek: „Pokud tu vraždu nespáchal pan Kajínek, tak ji spáchal asi někdo od policie.” A upozornil na nestandardní postup policie: „To byl evidentně případ, kdy někteří policisté spolupracovali s podsvětím.“[29]
V červenci roku 2010 média uvedla zprávu, že inspekce policie prověřuje případ vraždy podnikatele Jandy z roku 1993 na základě trestního oznámení česko-rakouského podnikatele Phillipa Janýra. Úřady nevyloučily revizi rozsudku.[30]
Prezidentská milost
Podrobnější informace naleznete v článku Milost pro Jiřího Kajínka.
V dubnu 2017 prezident Miloš Zeman na setkání s občany v Čáslavi pronesl, že vážně uvažuje o milosti pro Jiřího Kajínka, přestože na začátku svého funkčního období označil milosti za přežitek[4] a v únoru roku 2016 prezident na setkání s občany prohlásil, že Jiřímu Kajínkovi milost nedá.[31][32][33] Dne 10. května 2017 se s Kajínkem sešla ve věznici Rýnovice manželka prezidenta Ivana Zemanová.[34] Den poté 11. května 2017 prezident Miloš Zeman oznámil v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov, že v druhé polovině května podepíše milost pro Jiřího Kajínka.[35] Součástí milosti se stala sedmiletá podmínka, během níž se nesmí dopustit žádného trestného činu. V opačném případě by se vrátil do vězení.[36] Dne 23. května 2017 Miloš Zeman milost podepsal a Jiří Kajínek byl ještě téhož dne propuštěn na svobodu. Před bránou věznice v Rýnovicích jej čekali novináři a vítaly desítky fanoušků, kteří chtěli propuštěného vězně vidět naživo. V následné diskuzi s novináři Kajínek všem svým přívržencům poděkoval.[37][38][39]
Život po propuštění
V souvislosti s mediálním zájmem se stal svého druhu celebritou.[40] Po omilostnění žije s manželkou v Brně-Bystrci.[41]
Po omilostnění se z něj rychle stala mediální celebrita. Na sociální síti Instagram do července 2024 nasbíral 43 tisíc sledujících,[42] a na YouTube jeho kanál odebírá 62 tisíc lidí.[43] Díky tomu ho některá média (zejména bulvárnější) začala nazývat influencerem.[44][45] Například na podzim 2020 vystupoval v pořadu TV Prima Policie v akci, pořad také propagoval na svém YouTube kanálu.[46][47] Natočil také několik dalších reklamních videí, propagoval například vymahačskou firmu nebo prodejce matrací.[48] Nebylo to ovšem poprvé, kdy Kajínek využil mediálního zájmu pro vlastní výdělek. Již v roce 2004 byl například tváří billboardové kampaně Radia Kiss. Arbitrážní komise Rady pro reklamu tehdy prohlásila reklamu za neetickou.[49][50] V roce 2007 zase pro TV Nova propagoval v tiskovém inzerátu nově nasazený seriál Útěk z vězení.[51]Dne 15. července 2024 vydal prezident republiky Petr Pavel rozhodnutí, podle kterého Jiří Kajínek splnil podmínky udělené prezidentské milosti a je tak definitivně volný.[52]
Remove ads
Na podzim roku 2000 vytvořil student Marek Blahuš počítačovou hru Hlídej si svého Kajínka, kterou si stáhly desítky tisíc lidí.[53]
O Jiřím Kajínkovi vznikl film Kajínek, který měl premiéru 5. srpna 2010. Jde o režijní debut Petra Jákla a hlavní roli ztvárnil ruský herec Konstantin Lavroněnko.[54]
V roce 2014 mu Nakladatelství Fragment vydalo memoáry s názvem Můj život bez mříží.[55] Kniha byla vydána také jako e-kniha a audiokniha.[56]
Dle spekulací si za práva k zfilmování svého příběhu a pravděpodobně podíl z tržeb (film vydělal 80 milionů korun) a za prodej knihy, jejíž náklad se zcela vyprodal, vydělal kolem dvou milionů korun.[57] Další tři miliony korun mohl dle některých odhadů inkasovat v době po omilostnění a propuštění za seriál Já, Kajínek a za spolupráci s TV.
Literární alter ego Jiřího Kajínka nazvané Jiří Pájínek se také stručně objevilo v satirické knize plzeňského spisovatele Radovana Lovčího s názvem Tuto se může stát jenom v Plzni, anebo v New Yorku (vyšla v roce 2020). V té autor mimo jiné ironizuje plzeňské politické a veřejné poměry i vliv místních kmotrů. Pájínek, představený jako oběť místní justice i nekvalitního policejního vyšetřování, však v knize sehraje pouze drobnou a vedlejší roli.[58]
Remove ads
Remove ads
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads