Jičínská pahorkatina

Jičínská pahorkatina je geomorfologický celek na východě Severočeské tabule. Zaujímá části okresů Jičín a Trutnov v Královéhradeckém kraji, Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily v Libereckém kraji. Nejvyšším bodem je vrch Sokol (562 m). V západní části území se nachází CHKO Český ráj, značná část území patří do šířeji pojatého turistického regionu Český ráj.

Jičínská pahorkatina
Vrch Sokol nad Turnovem
Nejvyšší bod	562 m n. m. (Sokol)
Rozloha	1248 km²
Střední výška	306 m n. m.
Nadřazená jednotka	Severočeská tabule
Sousední jednotky	Ralská pahorkatina Ještědsko-kozákovský hřbet Krkonošské podhůří Orlická tabule Východolabská tabule Středolabská tabule Jizerská tabule
Podřazené jednotky	Turnovská pahorkatina Bělohradská pahorkatina[1]
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Jičínská pahorkatina na mapě Česka
Horniny	pískovec, slínovec, jílovec, neovulkanity, sedimenty
Povodí	Jizera, Labe
Souřadnice	50°29′13″ s. š., 15°18′5″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIA-2
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakter území

Území lze charakterizovat jako členitá pahorkatina, místy plochá vrchovina budovaná svrchnokřídovými kvádrovými kaolinickými pískovci, vápnitými pískovci, jílovci a slínovci s rozptýlenými průniky drobných těles třetihorních bazaltoidních hornin. Reliéf je tektonicky podmíněný strukturně denudační, v severní a severovýchodní části výrazně tektonicky porušený. Typické tvary jsou kuesty, tabulové plošiny, hrásťové a antiklinální hřbety, erozně denudační a tektonicky podmíněné kotliny a brázdy, také říční terasy. Krajinné dominanty jsou vypreparované neovulkanické kopce a pískovcová skalní města.^[1][2]

Poloha

Jičínská pahorkatina se táhne převážně ve směru severozápad – jihovýchod zhruba mezi městy Český Dub, Turnov, Dvůr Králové nad Labem a Mladá Boleslav. Na severozápadě je ohraničena Ralskou pahorkatinou, na severu Ještědsko-kozákovským hřbetem a Krkonošským podhůřím, na východě se krátce stýká s Orlickou tabulí, na jihu sousedí s Východolabskou a Středolabskou tabulí a na jihozápadě s Jizerskou tabulí.^[1]

Geomorfologické členění

Celek Jičínské pahorkatiny má v geomorfologickém členění dva podcelky. Převážnou severozápadní a střední část tvoří podcelek Turnovská pahorkatina (dle Jaromíra Demka VIA–1A), na jihovýchodě je Bělohradská pahorkatina (VIA–1B). Tyto podcelky se dále člení do celkem 13 okrsků^[1]:

Geomorfologické členění Jičínské pahorkatiny
ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Severočeská tabule
TURNOVSKÁ PAHORKATINA	Vyskeřská vrchovina	Trosky (511 m)
	Českodubská pahorkatina	Zabolky (530 m)
	Turnovská stupňovina	Sokol (562 m)
	Mnichovohradišťská kotlina	Káčov (351 m)
	Mladoboleslavská kotlina	Baba (363 m)
	Jičíněveská pahorkatina	Veliš (429 m)
	Chloumecký hřbet	U doubku (367 m)
	Jičínská kotlina	Zebín (399 m)
BĚLOHRADSKÁ PAHORKATINA	Hořický hřbet	Chlum (450 m)
	Miletínský úval	Krušina (376 m)
	Libotovský hřbet	Dehtovská horka (526 m)
	Královédvorská kotlina	Kamenec (352 m)
	Královédvorská niva	Na borkách (291 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol

Vrcholy

Všechny vrcholy nad 450 m n. m. Sokol (562 m), Turnovská p. Zabolky (531 m), Turnovská p. Dehtovská horka (526 m), Bělohradská p.    Trosky (511 m), Turnovská p. Hrobka (487 m), Turnovská p. Vyskeř (466 m), Turnovská p. Přivýšina (464 m), Turnovská p. Mužský (463 m), Turnovská p. Záleský vrch (459 m), Bělohradská p. Velká hůra (458 m), Turnovská p. Kostelní vrch (456 m), Turnovská p. Zbiroh (452 m), Turnovská p. Chlum (450 m), Bělohradská p.

Všechny vrcholy s prominencí nad 100 m. Trosky (210 m), Turnovská p. Vyskeř (193 m), Turnovská p. Mužský (175 m), Turnovská p. Sokol (139 m), Turnovská p. Přivýšina (131 m), Turnovská p. Baba (129 m), Turnovská p. Maxinec (127 m), Bělohradská p. Veliš (121 m), Turnovská p. Káčov (108 m), Turnovská p. Chlum (103 m), Bělohradská p.

Podrobný seznam nejvyšších a nejprominentnějších hor a kopců obsahuje Seznam vrcholů v Jičínské pahorkatině.

Větší města

Na území celku leží okresní města Jičín a Mladá Boleslav, další větší města Turnov a Dvůr Králové nad Labem. Z dalších menších měst tu jsou Hořice, Mnichovo Hradiště, Bakov nad Jizerou, Lázně Bělohrad, Český Dub, Sobotka a Dolní Bousov.

Vodopis

Západ území odvodňuje řeka Jizera s jejími přítoky (Zábrdka, Mohelka, Libuňka, Žehrovka, Kněžmostka, Klenice), východ území zase řeka Labe s jeho výhradně pravostrannými přítoky (např. Cidlina, Javorka a Bystřice).^[1]

Galerie

• 
  Trosky, letecký snímek
• 
  Zabolky z věže Frýdštejnu
• 
  Káčov ze svahu Horky
• 
  Veliš ze Svaté Anny
• 
  Zebín z vrchu Houser
• 
  Vrcholy Baba a Dědek
• 
  Prachovské skály
• 
  Pohled ze Zvičiny na Královédvorskou kotlinu
• 
  Západní konec Hořického hřbetu u Konecchlumí
• 
  Vodní nádrž Les Království na Labi