Ukrajinská fotografka, tvůrkyně videoartu, novinářka, překladatelka, literární a umělecká kritička a spisovatelka. Působí na Ukrajině a v Německu. From Wikipedia, the free encyclopedia
Jevhenija Markivna Bjelorusec (* 1980, Kyjev) je ukrajinská umělkyně, novinářka, fotografka a překladatelka. Je spoluzakladatelka literárního a výtvarného časopisu Prostory a členka kurátorské skupiny Chudrada.
Jevhenija Markivna Bjelorusec | |
---|---|
Narození | 1980 (43–44 let) Kyjev |
Alma mater | Kyjevská národní lingvistická univerzita Vídeňská univerzita |
Povolání | fotografka, romanopiskyně, umělkyně, novinářka, překladatelka, literární kritička a kritička umění |
Rodiče | Mark Belorusets |
Webová stránka | belorusets |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Narodila se v Kyjevě, její otec je Mark Abramovič Bjelorusec. V letech 1996-2002 studovala na Kyjevské národní lingvistické univerzitě, obor německý jazyk a literatura. V letech 2003-2005 absolvovala postgraduální studium na Vídeňské univerzitě, obor rakouská literatura a filozofie[1]. V letech 2005-2006 studovala na fotografické škole Viktora Maruščenka, kde získala diplom v oboru dokumentární fotografie.[2]
Spolu s iniciativou Zachraňte starý Kyjev se zúčastnila protestů proti nelegální výstavbě u svého domu v ulici Hončara. V prosinci 2008 podala společnost Investiční a stavební skupina žalobu na Jevheniji Bjelorusec a její dva sousedy a obvinila je ze zničení stavebního plotu během jednoho z protestů.[3]
V roce 2010 zvítězila v soutěži sociální fotografie pořádané britskou Královskou fotografickou společností ve spolupráci s deníkem Guardian.[4] Fotografie byla pořízena v nouzové budově v centru Kyjeva, na ul. Gogolivska 32-A, jejíž obyvatelé čekali na přesídlení více než 20 let. Jevhenija Bjelorusec navštěvovala obyvatele domu tři roky, fotografii do soutěže poslala socioložka Anastasija Rjabčuková, se kterou uspořádaly výstavu fotografií „Gogol 32“[5]. Výstava se konala v prosinci 2010 v Centru vizuální kultury.[6]
V květnu 2012 se v kině Žovten konala její výstava věnovaná životu rodin osob stejného pohlaví.[7][8] Od srpna 2014 opakovaně cestovala na Donbas, dokumentovala každodenní život obyvatel frontových oblastí[9]. V roce 2016 uspořádalo Národní muzeum Tarase Ševčenka výstavu jejích fotografií „Vítězství ztracených“, věnovanou práci v dolech ve válečné zóně.[10][11]
Žije a pracuje v Kyjevě a Berlíně.
Podle zdroje:[12]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.