Ječmen

Ječmen (Hordeum) je rod čeledi lipnicovitých. Zahrnuje 25 druhů planého ječmene a jeden druh kulturní: ječmen setý (Hordeum vulgare L.), který patří k hospodářsky nejvýznamnějším rostlinám.

Ječmen
Ilustrace ječmene setého
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné (Liliopsida)
Řád	lipnicotvaré (Poales)
Čeleď	lipnicovité (Poaceae)
Rod	ječmen (Hordeum) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kulturní ječmen je jednoletá jarní nebo ozimá obilnina; některé plané druhy jsou víceleté.

Historie

Ječmen

Ječmen patří mezi nejstarší zemědělské plodiny. Vyskytuje se již v čínské a indické mytologii, archeologicky je doložen již v prehistorických dobách v Evropě, Asii a Africe. Na naše území přinesly ječmen stěhovavé národy z jihozápadní Asie asi před pěti tisíci lety.

Kvůli výrobě piva byl u většiny nově vyšlechtěných odrůd ječmene snižován obsah beta-glukanu, ovšem protože se zjistilo, že beta glukan hraje důležitou roli při odvodu přebytečné žluče z organismu, snižování hladiny cholesterolu a prevenci rakoviny, přičemž nebyly prokázány jakékoliv vedlejší účinky, je výzvou vyšlechtit nové odrůdy s asi dvojnásobným množstvím beta glukanu.^[1]

Využití

V dnešní době se většina vypěstovaného ječmene, zejména ozimý ječmen, používá ke krmným účelům. Nejkvalitnější část produkce (v Česku asi 30 % jarních ječmenů) slouží k výrobě sladu. V antice byla ječná kaše běžným jídlem, dodnes se konzumuje na Blízkém Východě. V Evropě ječmen z přímé konzumace vytěsnila hlavně pšenice. Běžné jsou však ječné kroupy a krupky, sloužící jako přísada do polévek a dušených jídel. Konzumaci komplikují pluchy. Na nutriční hodnotě ječmene se podílejí zejména sacharidy (asi 80%). V ječmeni jsou přítomny i vitamíny skupiny B a E. Z ječmene se připravuje náhražka kávy – melta.

Konzumuje se také mladý ječmen. Jeho rozdrcením, usušením či vylisováním vzniká zelený prášek, který se smíchá s vodou nebo s ovocným džusem. Mladý ječmen obsahuje vitamíny B, C, E, H, K, cholin nebo beta-karoten. Dále se v něm nachází až 70 různých minerálů a stopových prvků. Mladý ječmen podporuje trávení, pozitivně ovlivňuje krevní obraz, urychluje regeneraci tkáně a poskytuje antioxidační ochranu. ^[zdroj?]

Odrůdy ječmene vhodné pro "České pivo"

České pivo je proslulé svou vyváženou chutí, jemnou hořkostí a plností, což je zásluhou speciálních odrůd sladovnického ječmene, jako jsou Prestige, Aksamit, Blaník a Bojos. Tyto odrůdy se vyznačují vysokou enzymatickou aktivitou, optimálním obsahem extraktu a dextrinů, které zajišťují typickou plnost a chlebovitou chuť piva.

Charakteristická nižší míra prokvašení dodává českému pivu vyšší podíl zbytkového extraktu, jenž přispívá ke sladšímu doznívání. Novější odrůdy, například Amulet a Tolar, kombinují tradiční kvality s moderními požadavky na efektivitu výroby, čímž posilují jedinečnost českého ležáku jako světového pivního standardu.^[2]

Genetický kód

V roce 2017 byl dokončen desetiletý výzkum genetického kódu ječmene, na kterém pracovalo 77 vědců z jedenácti zemí včetně pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd v Olomouci. DNA ječmene obsahuje 5 miliard písmen genetického kódu a 39 000 genů. Přečtení genomu ječmene bylo dosud obtížné právě kvůli jeho rozsahu (lidská DNA má "pouze" 3 miliardy písmen a 20 000 genů) a také proto, že v dědičné informaci tvoří geny jen 1,4 %. Více než 80 % zaujímají transpozony, které si jsou většinou podobné.^[3]

Výskyt

Ječmen je ve srovnání podle osevní plochy čtvrtou nejrozšířenější zemědělskou plodinou na světě po pšenici, rýži a kukuřici. Každoročně se ve světě sklidí kolem 150 milionů tun ječmene. Nejvíce se jej vypěstuje v Rusku, Německu, Francii, Kanadě a Španělsku. V Česku zaujímá po pšenici druhé místo mezi obilovinami. Severní hranice pěstování ječmene sahá až za polární kruh (Norsko, Sibiř). V Tibetu a v Andách je ječmen pěstován v nadmořských výškách přesahujících 4000 metrů. V Česku se nejkvalitnější druhy ječmene pěstují na Hané, zejména na Vyškovsku, a v okolí Mělníka.

Agrotechnika

Ozimý ječmen není tak náročný jako jarní ječmen. Vhodná předplodina jsou luskoviny, snese i pšenici. Je třeba vhodně načasovat setbu. Naopak, jarní ječmen je citlivější. Kvalitní sladovnický ječmen je možno v Česku vypěstovat jen v několika oblastech. Nejvhodnější předplodiny jsou okopaniny (především cukrovka).