Remove ads
Jan Václav hrabě z Gallasu, vévoda z Lucery (německy Johann Wenzel Graf von Gallas, Herzog zu Lucera; 20. března 1671 Hořiněves – 25. července 1719 Neapol) byl český šlechtic z rodu Gallasů, diplomat, místodržící a neapolský místokrál. Byl majitelem severočeských panství Frýdlant a Liberec etc.
| Jan Václav z Gallasu | |
|---|---|
.jpg) Jan Václav hrabě z Gallasu, cca 1707, rytina Godfreye Knellera | |
| 51. neapolský místokrál | |
| Ve funkci: 1719 – 25. červenec 1719 | |
| Panovník | Karel VI. |
| Předchůdce | Wirich Daun |
| Nástupce | Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu |
| Císařský velvyslanec v Římě | |
| Ve funkci: 1713 – 1718 | |
| Panovník | Karel VI. |
| Předchůdce | Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu |
| Nástupce | Francesco del Giudice |
| 5. císařský velvyslanec v Haagu | |
| Ve funkci: 1711 – 1713 | |
| Panovník | Karel VI. |
| Předchůdce | Leopold Vilém z Auerspergu |
| Nástupce | Arnold von Heems |
| 19. místodržící v Limburku | |
| Ve funkci: 1709 – 1710 | |
| Panovník | Josef I. |
| Předchůdce | Ferdinand Bertrand de Quiros |
| Nástupce | Franz Adolf von Sinzerling |
| Nejvyšší maršálek Českého království | |
| Ve funkci: 24. červenec 1708 – 1719 | |
| Panovník | Josef I., Karel VI. |
| Předchůdce | Antonín Jan z Nostic-Rienecku |
| Nástupce | Jan Josef z Valdštejna |
| 1. (ve Velké Británii) císařský velvyslanec v Londýně | |
| Ve funkci: 1705 – 1711 | |
| Panovník | Josef I. |
| Předchůdce | Jan Václav Wratislav z Mitrowicz |
| Nástupce | Lothar z Königsegg-Rothenfelsu |
| Skutečný tajný rada | |
| Ve funkci: 1703 – 1719 | |
| Panovník | Leopold I., Josef I., Karel VI. |
| Císařský komorník | |
| Ve funkci: 1699 – 1719 | |
| Panovník | Leopold I., Josef I., Karel VI. |
| Narození | 20. března 1671 nebo 23. května 1669 Hořiněves  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 25. července 1719 Neapol Habsburská monarchie |
| Místo pohřbení | Neapol |
| Choť |
|
| Rodiče | František Ferdinand Gallas (1635–1697) a Johanna Emerenciána Gašínová z Rosenbergu (1643–1735) |
| Děti | 1. Filip Josef (1703–1757) 2. Marie Alžběta (1718–1738) 3. František Karel (*/† 1719) |
| Příbuzní | Johana Beatrix z Gallasu (sourozenec) |
| Zaměstnání | diplomat, politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění |  španělský grand (20. srpna 1712) |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otázka data narození
Jan Václav Gallas byl třetím ze čtyř synů Františka Ferdinanda Gallase (1635–1697) a jeho druhé ženy, Johanny Emerenciány, rozené hraběnky Gašínové z Rosenbergu (23. ledna 1643 – 16. října 1735 Praha). Ačkoli se všichni tři jeho bratři dožili prahu dospělosti, žádný z nich nežil o mnoho déle a dědicem se tedy stal právě Jan Václav. V datech narození bratrů se dlouho objevovaly nejasnosti a záměny a dosud bývá nesprávně uváděno, že se Jan Václav narodil roku 1669. To bylo způsobeno podobností jmen a krátkého rozestupu v jejich příchodu na svět. Většina biografií proto donedávna uváděla, že se Jan Václav narodil 23. května 1669, což bylo ve skutečnosti datum narození jeho nejstaršího bratra, Františka Matyáše. Teprve v roce 2007 historik Martin Krummholz bezpečně prokázal, že pravým datem narození Jana Václava je 20. březen 1671.[1]
Kariéra
Působil ve službách císařů Josefa I. a Karla VI. především jako diplomat. Nejprve, ještě za vlády Leopolda I. byl jmenován roku 1699 císařským komořím a roku 1703 skutečným tajným radou.[2] Od roku 1704, kdy byl jmenován velvyslancem v Anglii, se pak datuje jeho diplomatická kariéra. Stal se postupně císařským velvyslancem v Londýně (1705–1711), Haagu (1711–1713) a v Římě (1713–1718). Svou diplomatickou činnost vykonával v ožehavé době války o dědictví španělské.[3] Jako finanční kompenzaci za neproplacenou velvyslaneckou gáži získal roku 1709 titul a úřad místodržícího v habsburském Vévodství Limburk[4] na dnešním německo-belgickém pomezí. Kromě toho byl císařským skutečným tajným radou, přísedícím českého zemského soudu a především od roku 1708 nejvyšším českým zemským maršálkem.[4] Císař Karel VI., který byl v té době jako Jeho katolické Veličenstvo, Karel III., titulárním španělským králem, udělil roku 1712 Gallasovi za jeho služby také hodnost španělského granda.[5] V závěru kariéry byl Gallas roku 1719 jmenován neapolským místokrálem, titulu si však neužil, neboť 21 dnů po svém příjezdu do Neapole zemřel. Přesto mu tam byl vypraven pohřeb s veškerou pompou zesnulého místokrále. V Neapoli, v karmelitánském klášterním kostele Panny Marie, bylo pohřbeno jeho tělo, viscerální nádoba s jeho srdcem však putovala do rodové hrobky v Hejnicích.
Roku 1713 si nechal na Starém Městě v Praze vybudovat rozlehlý palác (Clam-Gallasův palác) za účasti nejvýznamnějších umělců své doby (architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu, sochař Matyáš Bernard Braun).
Remove ads
Gallas působil v Londýně v ožehavé době války o španělské dědictví. Vystřídal tam jiného českého šlechtice, Jana Václava hraběte Vratislava z Mitrovic.[6] Na podzim 1705 si pronajal později proslulý londýnský Leicester House jako nové sídlo císařské ambasády.[7] Zastupoval tam jak římského císaře, tak španělského krále, přičemž od roku 1700 byly oba tyto tituly, alespoň z pohledu Habsburků, v držení rodové větve rakouských Habsburků, od roku 1711 pak přímo spojeny v osobě Karla VI. Gallasovým úkolem bylo udržovat britskou zahraniční politiku ve válečném nadšení a tímto způsobem ovlivňovat jak významné politiky, tak veřejné mínění, důležité v podmínkách anglického parlamentarismu. Podporoval proto vazby královny Anny na proválečnou stranu Whigů reprezentovanou mj. i Johnem Churchillem z Marlborough. Jak bylo obvyklé, užíval Gallas k těmto účelům hojně také úplatků, vyplácených ze skromného rozpočtu rakouského vyslanectví i z jeho vlastních a v neposlední řadě též špionáže. V roce 1709 se Gallas účastnil neúspěšné mírové konference v Haagu a v roce 1710 opět neúspěšné mírové konference v Gertruidenbergu u Dordrechtu.[8] Pád strany Whigů v parlamentních volbách roku 1709 však znamenal nástup k míru ochotných Toryů, kteří nechtěli utrácet anglické peníze pro slávu arcidomu Rakouského. Gallasem zaplacení angličtí špioni tak byli přeplaceni anglickým státním podtajemníkem, lordem St. Johnem Darmouthem, který získal takto klíč k rakouské diplomatické šifře. Záminkou k odvolání Gallase bylo, že do svých depeší přidával nelichotivé zmínky o královně Anně, kterou vinil z alkoholismu a slabé vůle odporovat jejím ministrům.[9] To proti Gallasovi postavilo i královnu a císařský diplomat byl oficiálně vyhoštěn a nahrazen nekonfliktním, leč spíše vojensky založeným a v diplomacii nepříliš schopným hrabětem Lotharem z Königseggu.[10] Ačkoli Gallasova mise skončila jako politický debakl, nebylo to podle mínění historiků jeho osobní chybou. Hlavní příčinou jeho selhání byly změny v anglické vnitřní politice, které Gallas ani vídeňský dvůr nemohli výrazněji ovlivnit. Pro Gallase však jeho působení navíc představovalo Vídní nikdy nevyplacené pohledávky na obrovskou sumu 400 000 zlatých a neúspěšný pokus zavádět na Frýdlantsku od roku 1707 výrobu anglické vlny.[2]
_-_erb_na_kostele.JPG)
Remove ads
Jako hlava rodu byl vlastníkem následujících majetků:
Panství a statky v Českém království
- Panství Liberec
- Panství Frýdlant
- Panství Grabštejn (zakoupeno 1704)
- Panství Radim-Pečky (faktický majetek matky Jana Václava, prodáno r. 1702)
- Panství Janovice (vyženěno 1716, faktický majetek druhé manželky)
- Panství Šluknov (vyženěno 1716, faktický majetek druhé manželky)
- Statek Nová Ves-Mlýnice (zakoupen 1712)
- Palác v Praze na Starém Městě (dnešní Clam-Gallasův palác)
Nemovitost v Rakousku
- Palác ve Vídni na Spiegelgasse (pozdější Lobkovický) – vyženěn 1716
Majetky v Království neapolském
- Vévodství Lucera v Apulii
Jan Václav Gallas se kvůli nezbytným výdajům na reprezentaci velvyslance, které mu většinou nebyly císařskou komorou propláceny, velmi zadlužil, a mnohé dluhy musel dlouho sanovat jeho syn a nástupce. Přesto se mu dařilo své rodové majetky stabilně rozšiřovat. Za 401 500 zlatých koupil panství Grabštejn od Jana Josefa z Trauttmansdorffu a koupil též statek Nová Ves na pomezí panství Grabštejn, Frýdlant a Liberec za 69 000 zl. od Jana Jáchyma, hraběte Pachty z Rájova. Vedle toho získal do své bezprostřední držby také některá zboží svých frýdlantských leníků, jako Habartice a Poustku. Nic z toho by nebylo možné, kdyby nezaměstnával mimořádně schopného vrchního správce všech svých panství, Karla Christiana, rytíře Platze z Ehrenthalu.
Remove ads
Jan Václav byl dvakrát ženat, poprvé se oženil 25. května 1700 ve Vídni s hraběnkou Marií Annou z Ditrichštejna (10. 8. 1681 Vídeň – 16. 2. 1704 Praha), dcerou vlivného hraběte Filipa Zikmunda z Ditrichštejna (1651–1716), nejvyššího císařského štolby. Z manželství se narodil jediný syn:
- 1. Filip Josef (24. 8. 1703 Praha – 21. 5. 1757 České Budějovice), hrabě Gallas, vévoda z Lucery, nejvyšší dvorský sudí Českého království 1734–1747, nejvyšší zemský hofmistr Českého království 1747–1757
- ⚭ (1726) Marie Anna Colonnová z Felsu (26. 7. 1702 Strzelce Opolskie – 6. 4. 1759 Praha)
Když roku 1757 Filip Josef zemřel, nezanechal žádné potomky a jeho majetek proto přešel na jeho manželku Marii Annu s tím, že po její smrti (zesnula roku 1759) přejde majetek, erb i jméno na syny její sestry Aloisie z Clamu, jimiž byli Kristián Filip Clam a jeho bratr Karel Leopold. K podmínkám však navíc také patřilo, že oba bratři a všichni jejich potomci si ke svému jménu připojí i jméno Gallas, k čemuž skutečně došlo spojením obou rodů Marií Terezií v roce 1768.
Podruhé se Jan Václav oženil 26. října 1716 ve Vídni s hraběnkou Marií Ernestinou z Ditrichštejna (13. 7. 1688 Vídeň – 30. 1. 1745 Vídeň), sestrou své zemřelé první ženy. Z manželství vzešly dvě děti:
- 2. Marie Alžběta (18. 1. 1718 Řím – 8. 1. 1738)
- ⚭ (1733) Ferdinand Bonaventura Antonín, hrabě z Harrachu na Rohrau a Thannhausenu (11. 4. 1708 – 28. 1. 1778), manželství bezdětné
- 3. František Karel (13. 5. 1719 Řím – 26. 11. 1719 Řím)
Ovdovělá Marie Ernestina se v roce 1721 znovu provdala a to za Aloise Thomase Raimunda Harracha (1669–1742), otce svého budoucího zetě a rovněž neapolského místokrále, po její svatbě přešla panství Janovice na severní Moravě a Šluknov v severních Čechách do držby Harrachů.
Remove ads
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads