český šlechtic From Wikipedia, the free encyclopedia
Filip Zikmund hrabě z Dietrichsteinu, také z Ditrichštejna (německy Philipp Sigmund Graf von Dietrichstein; 9. března 1651 – 3. července 1716 Vídeň) byl šlechtic z významného rodu Ditrichštejnů, u dvora zastával vysoké funkce a získal Řád zlatého rouna. Ve Vídni nechal postavit palác, vlastnil také majetek v severních Čechách a na severní Moravě.
| Filip Zikmund z Ditrichštejna | |
|---|---|
.jpg) | |
| Nejvyšší štolba císařského dvora | |
| Ve funkci: 1713 (nebo 1711?) – 1716 | |
| Panovník | Karel VI. |
| Nástupce | Michael Jan III. z Althannu |
| Ve funkci: 1699 – 1705 | |
| Panovník | Leopold I. |
| Předchůdce | Ferdinand Bonaventura z Harrachu |
| Nástupce | Leopold Ignác z Ditrichštejna |
| Hejtman císařské tělesné stráže | |
| Ve funkci: 1695 – 1699 ? | |
| Panovník | Leopold I. |
| Nejvyšší štolba císařovny vdovy | |
| Ve funkci: 1683 – 1686 | |
| Panovnice | Eleonora Magdalena Gonzagová |
| Předchůdce | Ferdinand ze Schwarzenbergu |
| Nástupce | 1686 císařovna vdova zemřela |
| Císařský tajný rada | |
| Panovník | Leopold I. |
| Císařský komorník | |
| Panovník | Leopold I. |
| Narození | 9. března 1651 Vídeň |
| Úmrtí | 3. července 1716 (ve věku 65 let) Vídeň  Habsburská monarchie |
| Choť |
|
| Rodiče | Maxmilián z Dietrichsteinu (1596–1655) a Žofie Anežka z Mansfeldu (1619–1677) |
| Děti | 1. Marie Anna, provd. Gallasová (1681–1704) 2. Marie Ernestina (Arnoštka), provd. Gallasová a poté Harrachová (1683–1744) 3. Emanuel Josef (1690–1703) |
| Příbuzní | děd: Zikmund z Ditrichštejna (1560–1602) praděd: Adam z Ditrichštejna (1527–1590) prastrýc: František z Ditrichštejna (1570–1636) nevlastní sestra: Johana Beatrix z Ditrichštejna (1625–1676) švagr: Karel Eusebius z Liechtensteinu (1611–1684) nevlastní bratr: Ferdinand Josef z Ditrichštejna (1636–1698) švagrová: Marie Alžběta z Eggenbergu (1640–1715) sestra: Marie Žofie, provdaná z Lobkowicz (1653–1711) švagr: Václav Ferdinand Popel z Lobkowicz (1654–1697) neteř: Erdmunda Tereza, provdaná Liechtensteinová (1662–1737) synovec: Leopold Ignác z Ditrichštejna (1660–1708) vnučka: Marie Alžběta z Gallasu, provd. Harrachová (1718–1738) |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | 1694 Řád zlatého rouna (č. 566) |
| Commons | Philipp Sigmund of Dietrichstein |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Narodil se jako nejmladší syn knížete Maxmiliána z Ditrichštejna (1596–1655) a jeho druhé manželky Žofie Anežky z Mansfeldu (1619–1677). Po otcově smrti se o výchovu Filipa Zikmunda starala matka a starší nevlastní bratr, kníže Ferdinand z Ditrichštejna. V letech 1670–1674 podnikl kavalírskou cestu, během níž navštívil většinu evropských zemí. Téměř rok pobýval v Paříži, další rok strávil v Madridu, kde měl díky svému jménu snadný přístup ke dvoru a bylo mu uděleno několik audiencí u krále Karla II. Poté procestoval Pyrenejský poloostrov a další rok strávil v Římě.
Po návratu z cest zakotvil u dvora, stal se císařským komořím a tajným radou, od roku 1695 byl hejtmanem císařské tělesné stráže. V letech 1699–1705 byl nejvyšším štolbou císaře Leopolda I., po nástupu Josefa I. musel odstoupit, ale znovu byl nejvyšším štolbou v letech 1713–1716. Rytířem Řádu zlatého rouna byl jmenován v roce 1694. Na přelomu 17. a 18. století patřil k aristokratické elitě ve Vídni, ale i když měl vysoké ambice a mohl si dovolit i podporovat mladší příbuzné, nedosáhl vlivu svého otce a nejstaršího bratra.
Filipova matka Žofie Anežka byla od roku 1662 spoludědičkou svého bezdětného bratra Karla z Mansfeldu a po rozdělení se sestrami převzala Šluknov. Aktivně se věnovala správě panství i obnově zámku[1], přikoupila též další statky (Velké Březno). Po její smrti v roce 1677 zdědil tento celek v severních Čechách Filip Zikmund. Krátce poté se po uzavření manželství s Marií Alžbětou Hoffmannovou stal spolumajitelem panství Janovice na severní Moravě. Zde ale manželé prakticky nepobývali a z Janovic nechali odvézt i část vnitřního vybavení.[2] Hodnotná hoffmannská knihovna byla přemístěna do Mikulova a stala se základem knížecí ditrichštejnské knihovny.[3]
Jako přední dvořan pobýval převážně ve Vídni, kde v roce 1685 skoupil domy a pozemky na Schweinermarkt (dnešní Lobkowitzplatz) a v následujících dvou letech zde nechal postavit palác podle projektu Giovanniho Pietra Tencally. Později proběhly další úpravy pod vedením Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (1709). Významné architekty angažoval i pro zakázky na svých českých panstvích a například Johann Lucas von Hildebrandt je autorem projektu kostela v Jiříkově.
Jeho první manželkou byla od roku 1680 Marie Alžběta Hoffmannová z Grünbüchelu (1660–1705), po její smrti se podruhé oženil s Dorotou Josefou Jankovskou z Vlašimi (1666–1742). Potomstvo měl jen z prvního manželství, jediný syn Emanuel Josef (1690–1703) zemřel v dětství. Velmi mladá zemřela i starší dcera Marie Anna (1681–1704), která byla od roku 1700 manželkou hraběte Jana Václava z Gallasu. Ten se po ovdovění oženil s její mladší sestrou Marií Ernestinou (1681–1744). Gallas se nakonec stal neapolským místokrálem, ale krátce nato zemřel. Marie Ernestina se podruhé provdala za hraběte Aloise Tomáše z Harrachu (1669–1742), který byl pak neapolským místokrálem v letech 1728–1733. Marie Ernestina tedy dvakrát pobývala v Neapoli jako choť místokrále, pokaždé ale s jiným manželem. Po otci byla Marie Ernestina dědičkou Šluknova, Janovic i vídeňského paláce, všechen majetek následně přešel na rod Harrachů.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
