Jan Strakatý

Jan Strakatý (22. října 1835 Praha^[2] – 10. června 1891 Praha^[3]) byl český právník, politik a ochotnický divadelník. Publikoval i pod zkratkou J. St. a pseudonymem Jan Pestrý.

Jan Strakatý
JUDr. Jan Strakatý
Narození	22. října 1835 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	10. června 1891 (ve věku 55 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov [1]
Povolání	překladatel, divadelní režisér, advokát, politik a dramatik
Rodiče	Karel Strakatý
Funkce	poslanec Českého zemského sněmu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Byl synem slavného operního pěvce Karla Strakatého,^[4] prvního interpreta písně Kde domov můj?.^[5] Studoval na akademickém gymnáziu, kde k jeho učitelům patřili Václav Kliment Klicpera, Josef Chmela a Jan Lebeda.^[6]

V roce 1859 absolvoval práva. Stal se jednatelem Právnické jednoty (1863-68) a advokátem (1867-71). Od roku 1871 působil jako c. k. notář.^[6]

V rámci notářské komory pro Království české, jejímž byl členem a později předsedou, prosazoval používání českého jazyka.^[4] Pracoval v komisi pro českou právní terminologii a publikoval odborné texty v časopise Právník i samostatně. Zaměřil se mimo jiné na ochranu spotřebitelů a dlužníků proti falšování potravin, lichvě a chabrusu^[7] při exekucích.^[6]

V roce 1867 byl zvolen poslancem zemského sněmu za okresy Blatná, Březnice a Mirovice.^[4] V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.^[8] Vedle toho byl i členem rady obecních starších, okresní školní rady v Praze a předsedou Občanského klubu josefovského.^[6]

Účastnil se i pražského kulturního života. Byl druhým režisérem ochotnického divadla u sv. Mikuláše (spolu s Pavlem Švandou ze Semčic).^[6] V letech 1870-71 zastával místo uměleckého ředitele Prozatímního divadla.^[4] Překládal a upravoval zahraniční divadelní hry, zejména francouzské.^[6] Finančně podporoval umělce v nouzi. Umělecká beseda, kde byl dlouholetým starostou, mu za zásluhy udělila čestné členství.^[6]

Zemřel na srdeční vadu.^[6] Pohřben byl 13. června 1891 v Blatné.^[4]