Jan Jakub Quirin Jahn (4. června 1739 v Praze – 18. července 1802 tamtéž) byl český malíř, historik a teoretik umění. Dodnes není většinou ceněno jeho malířské dílo tak, jako jeho teoretická činnost.
| Jan Quirin Jahn | |
|---|---|
| Narození | 4. června 1739 nebo 4. července 1739 Praha  České království |
| Úmrtí | 18. srpna 1802 (ve věku 63 let), 18. července 1802 (ve věku 63 let), 20. července 1802 (ve věku 63 let) nebo 18. června 1802 Praha České království |
| Povolání | historik umění, malíř, sběratel, učitel a teoretik umění |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
_by_Jan_Jahn.jpg)
Život
Studoval na pražském piaristickém gymnáziu a poté se učil malířství od svého otce Jakuba Vavřince Jahna do roku 1758. Následující dva roky studoval u Jana Ferdinanda Schora a byl spolupracovníkem malíře Františka Xavera Palka. Od roku 1760 pracoval samostatně jako malíř oltářních obrazů. Od roku 1767 byl mistrem staroměstského malířského cechu v Praze a řádným členem vídeňské malířské Akademie. V letech 1773–1782 spolupracoval s F. M. Pelclem a M. Voightem při vydávání Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler (Vyobrazení českých a moravských učenců a umělců). V medailonech umělců byly krátké životopisy a údaje o dílu.
Během svého života cestoval, navštívil Německo, Nizozemsko, Francii. Druhá polovina 18. století nebyla pro malíře příliš šťastná, je poznamenána koncem barokních tradic a zchudnutím církve po zásahu josefínských reforem. Z těchto důvodu se od roku 1782 Jahn živil obchodem se suknem. Mimo to ve stejném roce byl v Praze zrušen malířský cech, jehož byl Jahn představený.[1] Jan Quirin Jahn byl jedním ze zakladatelů Společnosti vlasteneckých přátel umění a v letech 1796–1802 voleným členem jejího výboru.
Bibliografie
- Nachrichten von den alten und neuen Malern, Neue Bibliothek der schönen Wissenschaften und freyen Künste 19, 1776, s. 320–332, 20, 1776–77, s. 140–152, 287–301, též rukopis
- Zeichenbuch für Künstler und Liebhaber der freien Handzeichnung, 1781 – návodné listy pro začínající malíře, vydal a rytinami opatřil Jan Jiří Balzer
- Etwas von den altesten Malern Böhmens nebst einem Beitrage zur Geschichte der Olmalerei und Perspektiv, in: Archiv der Geschichte und Statistik inbesondere von Böhmen, Dresden 1792, s. 1–93
- Anekdoten zur Lebensgeschichte berühmter Maler und Beurtheilung ihrer Werke – dosud nepublikováno, rukopis Strahovská knihovna
Reference
Literatura
Externí odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
