český spisovatel, básník a překladatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Jan Maria Augusta, vlastním jménem Václav Augusta (16. srpna 1897 Praha[1] – 3. října 1939 Praha[2]) byl český spisovatel, básník, překladatel, bibliofil a redaktor, stoupenec české dekadence a symbolismu.
Jan Maria Augusta | |
---|---|
Rodné jméno | Václav Augusta |
Narození | 16. srpna 1897 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 3. října 1939 (ve věku 42 let) Praha Protektorát Čechy a Morava |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | básník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Narodil se jako jediný potomek poštovního úředníka Václava Augusty a jeho manželky Marie, rozené Kaufmannové, v Praze na Novém Městě.[3] Po absolutoriu gymnázia vystudoval dějiny literatury a estetiku na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, kde roku 1921 absolvoval disertační prací Konstrukce a kritika Nietzschovy estetiky. Během studií již začal pracovat jako redaktor Dalibora (od 1919) a uveřejňovat kritické stati v Moderní revui a v Kmeni, později také ve Světozoru, Lumírovi a dalších. Soustavně se věnoval práci redaktora a psal o knižní kultuře, ilustracích a grafické úpravě knih, zejména bibliofilií. Byl členem Spolku českých bibliofilů. Přispíval do časopisů Knihomol a Knihomil, které redigoval, jeho stati uveřejňovaly také Topičův sborník nebo Rozpravy Aventina (1925-1927). Jeho teoretická a kritická díla nepozbyla kvality. Přátelil se s V. H. Brunnerem, Zdenkou Braunerovou, Františkem Bílkem a pražským nakladatelem Ludvíkem Bradáčem (1885-1947), který vydával jeho díla. Překládal z francouzštiny.
Jeho vlastní tvorba básnická a dramatická je poznamenána českou dekadencí a symbolismem (Jiří Karásek ze Lvovic), a vlivem Nietzscheho názorů na umění. Jsou to zásadně bibliofilská vydání knížek s ilustracemi a v umělecké vazbě, pro svůj malý náklad málo dostupná. Pro patos a pseudolyrické podání jsou dnešnímu čtenáři vzdálené.
Jeho svérázná politická aktivita v tzv. Lize svobodných vyzývala k obrodě veřejného života na principech monarchie. Byl místopředsedou Napoleonské společnosti; roku 1933 spoluorganizoval v Praze III. mezinárodní napoleonský kongres a tematickou výstavu napoleonik z českých a moravských sbírek.
Rád skrýval svou identitu, psal pod pseudonymy: Otakar Černý, Dluhoš, Isqui, Netušil, RIXOR, Jiří Úhoř; také pod šiframi: A.J. MA, CC, O.Č., -sta.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.