Remove ads
český sochař From Wikipedia, the free encyclopedia
Jan Kammereith, někdy také Kammreuth (1715 Dobromilice ? – 29. března 1769 Olomouc[1]), byl český barokní sochař a řezbář působící na Moravě. Byl ovlivněn svým učitelem sochařem Ondřejem Zahnerem, a dále pak Janem Sturmerem nebo Filipem Sattlerem.
Jan Kammereith | |
---|---|
Narození | 1715 Dobromilice Habsburská monarchie |
Úmrtí | 29. března 1769 (ve věku 53–54 let) Olomouc Habsburská monarchie |
Povolání | sochař |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Kammereithovo dílo je rozsáhlé nejen po kvantitativní, ale i kvalitativní části. Jeho tvorbu řadíme do pozdního baroka. Bydlel v Olomouci, poblíž kostela sv. Michala, v domě na ulici Na hradě 248/3 se svou ženou Pavlínou Antonií, dcerou malíře Jana K. Handkeho, která krátce po smrti manžela uzavřela sňatek s Nikodémem Wiedemannem, rovněž sochařem. Měl tři syny: Jana Kammereita mladšího, Pavla Kammereita a Vincence Kryštofa Kammereita. Prvorozený Jan následoval svého otce a stal se taktéž sochařem, kdežto Pavel a Vincenc šli po stopách malířství. S jejich díly se lze rovněž setkat v Olomouci.
Jeho styl lze ztotožnit se stylem svého staršího kolegy a učitele sochaře Ondřeje Zahnera, který rovněž působil na Moravě. Zpočátku se svým učitelem spolupracoval, jako je například oltář farního kostela v Novém Jičíně. Osamostatnil se roku 1744 a ve stejném roce vytvořil sochu Salvatora Mundi pro kanonii lateránských kanovníků – augustiniánů ve Šternberku, pro jejich kostely ve Štarnově a Výšovicích vytvořil v roce 1748 hlavní oltáře.
Charakteristika jeho tvorby: značně expresivní forma, vyjádřená především pomocí bohatě řasené draperie, která je ostře zalamovaná. Řasením látky ale nezastírá objem těla, spíše jen podporuje dynamičnost příznačnou pro tuto dobu. U Kammereitha lze sledovat posun od zprvu prostorově otevřené dynamické kompozice figury s dramaticky zřasenými rouchy ke klidnějšímu pojetí objemu, jako je stylizované ostře zalamované pojetí látky.
Po Zahnerově smrti dokončil v roce 1757 sochařské dekorace mobiliáře v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Novém Jičíně se sochami svatých Cyrila a Metoděje na hlavním oltáři. Podle nedávného průzkumu vytvořil i kamennou sochu sv. Ondřeje v průčelí fary v Kunčině (kolem 1765), nebo kazatelnu v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži (1760).
Další díla (výběr):
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.