Jan Axamit
český archeolog a lékař From Wikipedia, the free encyclopedia
český archeolog a lékař From Wikipedia, the free encyclopedia
Jan Axamit (12. února 1870 Rychnov nad Kněžnou[1] – 18. listopadu 1931 Praha[2][3]) byl český lékař a archeolog.
MUDr. Jan Axamit | |
---|---|
MUDr. Jan Axamit | |
Narození | 12. února 1870 Rychnov nad Kněžnou Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 18. listopadu 1931 (ve věku 61 let) Praha Československo |
Bydliště | Praha (od 1910) |
Alma mater | Lékařská fakulta |
Povolání | lékař a archeolog |
Nábož. vyznání | římskokatolická církev |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vystudoval Lékařskou fakultu University Karlovy v Praze. Už za studií překládal staroperskou poezii, kterou tiskl v Osvětě. Po praxi na zahraničních klinikách působil od roku 1898 jako odborný lékař chorob nosních, ušních a krčních v Praze na Žižkově.[4] V letech 1917–1918 sloužil ve vojenské nemocnici v Pardubicích.
Kromě lékařské praxe vynikl jako archeolog; asi od 1890 pomáhal Břetislavu Jelínkovi při výzkumech na Tetíně u Berouna. Na rozhraní mezi tetínským hradem a vápencovým lomem pak nalezl v roce 1916 důležité neolitické sídliště.[5]
Působil v Prehistorickém odboru Společnosti přátel starožitností českých v Praze, za první světové války krátce vedl pravěké oddělení Národního muzea a od roku 1918 byl konzervátorem památkové péče. Počátkem dvacátých let pracoval pro Státní archeologický ústav v Praze a vedl výzkum v jeskyních Českého krasu (Koda, Děravá).[6]
Jeho badatelská činnost směřovala zejména k archeologickému výzkumu okolí Prahy, a byl to zejména Tetín, Kazín, Libušín, Hloubětín, Džbán v Šárce, Děvín, Levý Hradec, hradiště u Klukovic, Závist. Zachránil jedinečnou keramiku z Kloboučku nad Zlíchovem, kudy dnes vede silnice na Barrandov. Nejvýznamnější je jeho studium eneolitu, v němž navázal na práce Jaroslava Palliardiho. Podle poznatků z Kazína zavedl pojem řivnáčské kultury, kterou identifikoval v roce 1925. Zabýval se soustavou keltských pevností v Čechách a vztahy mezi dobou římskou a hradištní.[4]
Pojednání o bádenské kultuře, vydané posmrtně v roce 1932, zůstalo jen torzem zamýšlené souhrnné práce o českém eneolitu.[4] Během své archeologické činnosti vybudoval i významnou archeologickou sbírku, kterou po jeho smrti zakoupilo v roce 1935 Národní muzeum.
Jeho památku připomíná největší přírodní brána v Českém krasu, pojmenovaná Axamitova brána.[5]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.