Jalta

Další významy jsou uvedeny na stránce Jalta (rozcestník).

Jalta (ukrajinsky a rusky Ялта; krymskou tatarštinou Yalta, arménsky Յալտա) je město na Krymu, na severním pobřeží Černého moře. Město se rozkládá na místě staré řecké kolonie. Odtud zřejmě pochází i název města (γιαλος – bezpečné pobřeží). Leží v přírodním amfiteátru u mělkého zálivu otevírajícího se k jihu, do Černého moře. Obklopují ho zalesněné Krymské hory. Je zde teplé středomořské klima, díky kterému je Jalta nejznámějším letoviskem Krymu.

Jalta Ялта / Yalta
Pohled na město
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	44°29′58″ s. š., 34°9′19″ v. d.
Nadmořská výška	0–500 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Ukrajina Ukrajina
Autonomní republika	Krym
Městská rada	Jaltská
Stát (de facto)	Rusko Rusko
Republika	Krym
Městská rada	Jaltská
Jalta
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	283 km²
Počet obyvatel	74 652 (2021)[1]
Hustota zalidnění	263,8 obyv./km²
Etnické složení	Rusové (68 %), Ukrajinci, Krymští Tataři
Náboženské složení	převážně pravoslaví, islám
Správa
Starosta	Oleksij Bojarčuk
Vznik	1154
Oficiální web	www.yalta-gs.gov.ua
Telefonní předvolba	+380 654
PSČ	298600—298639
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaltská městská rada

Administrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu spadají také město Alupka, sídla městského typu Beherove (Beregovoje), Foros, Haspra (Gaspra), Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv), Hurzuf (Gurzuf), Kaciveli, Korejiz (Koreiz), Krasnokamjanka (Krasnokamenka), Kurpaty, Livadija, Masandra (Massandra), Nikita, Oreanda, Parkove (Parkovoje), Ponyzivka (Ponizovka), Sanatorne (Sanatornoje), Simejiz (Simeiz), Sovětske (Sovětskoje), Vidradne (Otradnoje), Voschod, Vynohradne (Vinogradnoje) a okolní vesnice.

Dějiny

V Livadijském paláci na jižním předměstí Jalty se na konci II. světové války (4. – 11. února 1945) konala jaltská konference zástupců SSSR, Velké Británie a USA.

Doprava

Do města nevede železniční trať; nejbližší nádraží je v Simferopolu. S Aluštou a Simferopolem je Jalta spojena nejdelší trolejbusovou tratí světa.

Jalta v Kultuře

• Assa (film) – děj se odehrává v zimě roku 1980 na Jaltě
• Jalta, Jalta – chorvatský muzikál z roku 1971 na motivy setkání Jaltské konference

Galerie

• 
  Livadijský palác
• 
  Památník Lenin

Partnerská města

• Acapulco, Mexiko
• Antalya, Turecko (2012)
• Baden-Baden, Německo (2000)
• Batumi, Gruzie (2008)
• Ejlat, Izrael (2011)
• Fudžisawa, Japonsko (1987)
• Galați, Rumunsko (2003)
• Chačmaz, Ázerbájdžán, 2009
• Jerevan, Arménie
• Južno-Sachalinsk, Rusko (2014)
• Kaluga, Rusko
• Kwangdžu, Jižní Korea (2011)
• Latákie, Sýrie
• Lemesos, Kypr
• Margate, Spojené království (1990)
• Moskva, Rusko (2006)
• Nice, Francie (1960)
• Pärnu, Estonsko (2004)
• Pozzuoli, Itálie (1975)
• Rijeka, Chorvatsko (1986)
• Rhodos, Řecko (1998)
• Salsomaggiore Terme, Itálie (2007)
• San-ja, Čína (2004)
• Santa Barbara, Spojené státy americké (1987)
• Šarm aš-Šajch, Egypt (2009)
• Salsomaggiore Terme, Itálie (2009)
• Ulan-Ude, Rusko (2008)
• Vladikavkaz, Rusko (2010)

Reference

1. Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.

Související články

• Jaltská konference
• Vlaštovčí hnízdo

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jalta na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Jalta ve Wikislovníku
• (česky) Jalta - fotografie a informace v češtině
• (rusky) I Yalta (nefunkční odkaz)