Jakub Beer, německy též Jakob Beer (16. února 1796 Chodová Planá – 13. června 1866 Praha), byl český vysokoškolský pedagog, velmistr řádu křižovníků s červenou hvězdou a politik.
| ThDr. PhDr. Jakub Beer O.Cr. | |
|---|---|
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1866 | |
| 39. velmistr Křižovníků s červenou hvězdou | |
| Ve funkci: 1840 – 1866 | |
| Předchůdce | Josef Antonín Köhler |
| Nástupce | Jan Jestrzabek |
| Narození | 16. února 1796 Chodová Planá  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 13. června 1866 (ve věku 70 let) Praha  Rakouské císařství |
| Alma mater | Karlo-Ferdinandova univ. |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | Řád Františka Josefa Řád železné koruny |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jakub Beer pocházel z chudé západočeské rodiny. Vystudoval gymnázium v Chebu a filozofii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Následně vstoupil do řádu křižovníků, kde složil 17. února 1820 řeholní slib. Působil jako doktor teologie a profesor náboženství na filozofické fakultě v Praze, později vyučoval i pedagogiku a dogmatiku. 27. ledna 1840 byl zvolen velmistrem křižovnického řádu.[1] Coby nejvyšší představený řádu nechal opravit klášterní chrám a věnoval plochu před klášterem na zbudování pomníku Karla IV. Získal titul infulovaný prelát zemský.[2]
V roce 1848 obdržel k 500. výročí vzniku pražské univerzity doktorát z filozofie. Roku 1850 se stal ředitelem c. k. vědecké komise pro schvalování kandidátů na gymnaziální učitele. V roce 1859 ho vláda ustanovila do komise pro opravy systému přímých daní. V té době již po několik let zasedal v zemském výboru.[1] Po obnovení ústavního života byl v zemských volbách v Čechách v roce 1861 zvolen do Českého zemského sněmu za velkostatkářskou kurii (skupina nesvěřenecké velkostatky).[3]
Byl aktivní i jako spisovatel (psal německy). V roce 1854 mu byl udělen komturní kříž Řádu Františka Josefa. V roce 1865 získal Řád železné koruny druhé třídy. Zemřel roku 1866 náhle, na mozkovou příhodu. Pohřben byl v Hloubětíně.[1]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
