Silnice D8 (chorvatsky Državna cesta D8, doslova Státní cesta D8, též Jadranska magistrala) je jednou z nejvýznamnějších hlavních silnic v Chorvatsku, neformálně je také známá jako Jadranská magistrála. Silnice D8 je dlouhá 658 km, pokračuje však i dále v Bosně a Hercegovině a Černé Hoře, ovšem tam již pod jiným označením. Je nejdelší silnicí na území samostatného Chorvatska.

Stručná fakta Státní silnice D8, Základní údaje ...
Státní silnice D8
Thumb
Základní údaje
ProvozovatelHrvatske ceste d.o.o.
ZačátekHraniční přechod Pasjak - Starod
KonecHraniční přechod Karasovići - Debeli Brijeg
Celková délka658 km
    v provozu:657,696 km (2023)
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
RegionPřímořsko-gorskokotarská župa
Licko-senjská župa
Zadarská župa
Šibenicko-kninská župa
Splitsko-dalmatská župa
Dubrovnicko-neretvanská župa
Geodata (OSM)OSM, WMF
Thumb
Silnice vede podél pobřeží
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Název

Silnice je neformálně zvána Jadranská magistrála. Označení magistrála sloužilo pro hlavní silnice v bývalé Jugoslávii poměrně často; označena tak byla např. i Ibarská magistrála v Srbsku (silnice č. 22) apod.

Trasování

Silnice prochází přes šest chorvatských žup: Přímořsko-gorskokotarskou, Licko-senjskou, Zadarskou, Šibenicko-kninskou, Splitsko-dalmatskou a Dubrovnicko-neretvanskou. Na úsecích KraljevicaSenj (44 km), MakarskaKlek (82 km) a SlanoGruda (94 km) je D8 součástí evropské silnice E65.

Z hlediska jednotlivých sídel od severu k jihu prochází obcemi/městy: Matulji, Rijeka, Sušak, Bakar, Kraljevica, Crikvenica, Novi Vinodolski, Senj, Karlobag, Starigrad, Zadar, Biograd na moru, Vodice, Šibenik, Trogir, Kaštela, Split, Omiš, Baška Voda, Makarska, Ploče, Opuzen, Dubrovník a Cavtat.

Historie

Thumb
Silnice u vesnice Bunica

Potřeba výstavby jedné silnice po pobřeží tehdejší Jugoslávie vznikla již po sjednocení státu v roce 1918. Tehdy se ale podařilo pouze vyasfaltovat kratší úseky v blízkosti jednotlivých měst. Např. v úseku TrogirSplit. Úseky od slovinské hranice do Rijeky vznikly celé jako asfaltová silnice vzhledem k tomu, že se tehdy nacházely na italském území.

Hned po druhé světové válce byl vybudován úsek z Nového Vinodolského do Zadaru.[1]

Drtivá většina silnice nicméně byla budována v 50. a 60. let 20. století. Její vznik pomohl přilákat jak domácí, tak i zahraniční turisty na jaderské pobřeží[2][3][4][5], což bylo v zájmu rozvoje tehdejší jugoslávské ekonomiky.[6] Díky tomu se některá města, jako např. Biograd na moru zcela proměnila. Postavena byla jako silnice s dvěma jízdními pruhy. Pouze v krátkém úseku mezi Trogirem a Splitem má charakter čtyřproudé komunikace. Silnice zároveň zajistila i ekonomické propojení relativně zaostalého pobřeží se zbytkem Chorvatska. Zvolená trasa odpovídala v řadě případů starým cestám, mnohdy i cestám z doby Římské říše.[7]

Financování silnice umožnily rovněž i prostředky ze zahraničí, včetně USA.[8] Silnice byla budována jako investice celé Jugoslávie, a ne jen chorvatské republiky.[9] Na výstavbě komunikace se podílelo 10 000 dělníků.[6][1] Trasu projektovalo na 270 inženýrů. Trasu projektoval závod v Záhřebu. V původně mezinárodní soutěži se nabídly i rakouské stavební firmy, nicméně nebyly vybrány ke stavbě kvůli vysoké ceně. Někde se na stavbě podílely i jednotky jugoslávské lidové armády.[1] Vykopáno bylo 6 km3 metrů horniny, vybudováno velké množství zdí, náspů a dalších pomocných staveb. Vzniklo rovněž nesčetně mostů; jen celková délka mostů s délkou 30 až 600 metrů činí 3734 metrů.[1] Mezi známější patří např. Šibenický most, dokončený roku 1966.

Silnice byla budována s šířkou vozovky 6–7 m, poloměrem zatáček 60 m a stoupáním mnohdy převyšujícím i 6 %, což vyžadovaly náročné podmínky. Stále méně však tyto parametry odpovídaly podmínkám moderní dopravy.[1] Od druhé poloviny 70. let 20. století byly budovány obchvaty okolo přístavních měst, např. Puly, Crikvenice, Trogiru a Splitu, kam byla komunikace překládána.

Během chorvatské války za nezávislost na počátku 90. let byla na několika místech zatarasena a její území zasahovalo do Republiky srbská krajina. Tím byla některá města odříznuta od zbytku země.[10]

Po dlouhá léta pak sloužila jako primární spojnice v Dalmácii. Již v období posledních let socialistické Jugoslávie nicméně existoval zájem ji nahradit plnohodnotnou dálnicí. dálnice A1 byla dostavěna nicméně pouze do Karlovace a výstavby dálnic v Jugoslávii byly obecně ožehavým tématem, předmětem afér apod. Teprve až na počátku 21. století byla vybudována dálnice A1, která odvedla především dálkovou dopravu do Dubrovníku a Splitu. V severní části ji potom zastoupila dálnice A7. Jadranská magistrála nicméně i nadále slouží jako klíčové spojení pobřežních sídel chorvatského pobřeží Jaderského moře. V úseku mezi městy Senj a Rijeka je nicméně kratší spojnicí právě silnice D8 než obě uvedené dálnice.

V roce 2022 byla část komunikace přeložena po dokončení Pelješackého mostu mimo město Neum (které se od roku 1991 nachází na území samostatné Bosny a Hercegoviny). Nový úsek, který spojil obce Komarna a Zaton Doli byl budován jako rychlostní komunikace a odlišuje se tak od zbytku celé silnice D8. Má nicméně také dva pruhy. Jeho součástí jsou i čtyři tunely a několik mimoúrovňových křižovatek.[zdroj?]

Intenzita dopravy

Thumb
Silnice v zastavěné oblasti
Thumb
Silnice při mořském útesu
Thumb
Proměnné dopravní značení
Thumb
Náspy silnice

Intenzita dopravy na této silnici je pravidelně měřena a vyhodnocována státní společností Hrvatske Ceste. Míra intenzity dopravy se liší během letní sezony a během zbytku roku, což je fakt, který je dán tím, že se jedná o cestu, která slouží do velké míry pro návštěvníky jaderského pobřeží. Její vytíženosti nahrává i skutečnost, že prochází přes větší chorvatská města (Rijeka, Zadar a Split). Přirozeně největší vytížení komunikace je okolo těchto větších měst, zatímco nejnižší se objevuje okolo města Karlobag, kde je jak nízká hustota osídlení, tak i nižší množství turistckých destinací. Množství dopravy v blízkosti Splitu a Stobreče[11] je 50x vyšší, než je tomu u Karlobagu.

Během roku je průměrné vytížení silnice 5,8 tisíc vozidel denně a v letní sezoně tento počet přesahuje 9 tisíc.[12] Údaje pro jednotlivá místa na silnici jsou následující:

Statistika hustoty dopravy
Místo sčítání AADT (celoroční hodnoty) ASDT (letní hodnoty) Poznámky
2801 Pasjak 4 939 8 574 hraniční přechod před nájezdem na dálnici A7
2816 Permani 6 836 5 486 Mezi křižovatkami se silnicí 5017 a 5012.
2804 Mučići 5 273 5 977 U křižovatky se silnicí 5016.
2809 Pavlovac 8 739 11 228 Mezi křižovatkami se silnicí 66 a 5051.
2917 Kostrena 8 970 12 307 U křižovatky se silnicí č. 40.
2923 Crikvenica 8 326 14 752 U křižovatky se silnicí č. 5091.
2928 Novi Vinodolski 6 100 13 838 Mezi křižovatkami se silnicemi 5062 a 5064.
2929 Senj 5 196 12 145 U křižovatky se silnicí 5109.
4102 Sveti Juraj 3 370 8 372 Mezi křižovatkami se silnicí č. 23 a 5126.
4105 Vlaka 2 737 6 997 U křižovatky se silnicí č. 405.
4207 Karlobag 1 093 2 320 U křižovatky se silnicí č. 25.
4802 Starigrad (Paklenica) 3 793 7 750 U křižovatky se silnicí č. 6008.
4803 Seline 2 300 5 224 Mezi křižovatkami se silnicemi č. 6008 a 54.
4810 Murvica 12 307 17 102 U křižovatky se silnicí č. 6011
4814 Sukošan 6 971 12 055 Mezi křižovatkami se silnicemi č. 6040 a 6045.
5305 Pirovac 4 887 9 723 Mezi křižovatkami se silnicemi 6068 a 59.
5308 Šibenik 14 417 22 056 U křižovatky se silnicí 6088.
5309 Grebaštica 5 191 9 273 U křižovatky se silnicí 6108.
5407 Marina 4 301 8 374 U křižovatky se silnicí 6130.
5423 Solin 42 951 47 133 Mezi křižovatkami se silnicí 6137 a 6139.
5422 Stobreč 49 990 56 833 Mezi křižovatkami se silnicemi 410 a 6143.
5901 Jesenice 11 419 16 805 U křižovatky se silnicí 6162.
5909 Mimice 5 856 9 933 U křižovatky se silnicí 6167.
5910 Brela 7 280 15 275 U křižovatky se silnicí 39.
6004 Živogošće 3 456 7 546 U křižovatky se silnicí 412.
6005 Gradac 4 704 8 811 U křižovatky se silnicí 67204.
6010 Rogotin 7 807 13 738 U křižovatky se silnicí 413.
6501 Klek 5 776 10 833 Hraniční přechod
6503 Zaton Doli 3 456 7 546 Mezi křižovatkami se silnicemi 414 a 6227.
6503 Zaton 7 669 13 085 U křižovatky se silnicí 6254.
6602 Kupari 12 010 16 827 U křižovatky se silnicí 6234.
6603 Gruda SZ 3 573 5 197 U křižovatky se silnicí 69054.
6603 Gruda JV 2 743 5 102 U křižovatky se silnicí 6241.

Bezpečnost

Thumb
Označení rizika požárů.

Vzhledem k horskému terénu na pobřeží, četným zatáčkám, úrovňovým křížením a nepřehledným úsekům bývá cesta hodnocena jako nejnebezpečnější v Chorvatsku.[13][14][15] Nejhůře byl hodnocen úsek mezi městem Zadar a obcí Novi Vinodolski. V roce 2015 toto potvrdil i Chorvatský autoklub (HAK).[16]

Nejedná se v tomto případě ale jen o rizika častých nehod, nýbrž i fakt, že se jedná o silnici vedenou v náročném terénu. Navržená opatření pro zvýšení bezpečnosti provozu na této komunikaci proto mimo jiné zahrnují i výstavbu nových svodidel nebo bariér, která mají zamezit pádu vozidel z vysokého srázu.[17]

Silnice bývá v letních měsících uzavřená vzhledem k častým požárům na dalmatském pobřeží.

Ve filmu

Díky scénickým částem a výhledům na jaderské pobřeží je silnice oblíbená pro záběry do různých filmů.[18]

Odkazy

Wikiwand in your browser!

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.

Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.