Socialistická republika Chorvatsko (zkráceně SR Chorvatsko; chorvatsky Socijalistička Republika Hrvatska, SR Hrvatska) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. V roce 1990 bylo z názvu republiky vypuštěno adjektivum socialistická. 25. června 1991, resp. 8. října 1991, se stala republika samostatnou jako Republika Chorvatsko.
| Socialistická republika Chorvatsko Socijalistička Republika Hrvatska
| |||||||||||||
| Hymna Lijepa naša domovino | |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
56 524 km² | |||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||
4 784 265 | |||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||
socialistická republika | |||||||||||||
Vznik |
|||||||||||||
Zánik |
|||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||
| |||||||||||||
.svg){kind=small}
_crowned.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Vývoj názvu
- 1945–1946: Federální Chorvatsko jako součást Demokratické federativní Jugoslávie
- 1946–1963: Lidová republika Chorvatsko (event. Chorvatská lidová republika) jako součást Federativní lidové republiky Jugoslávie
- 1963–1990: Socialistická republika Chorvatsko (event. Chorvatská socialistická republika) jako součást Socialistické federativní republiky Jugoslávie
- 1990–1991: Chorvatská republika jako součást Socialistické federativní republiky Jugoslávie
Historie
Po ustavení prozatímní jugoslávské vlády byla v budově staré radnice ve Splitu ustavena 14. dubna 1945 také první vláda Lidové republiky Chorvatsko, jejímž předsedou se stal Vladimir Bakarić.[1] Volební účast ve volbách do jugoslávského ústavodárného národního shromáždění v listopadu 1945 byla v Chorvatsku 91,78 %, z toho 91,52 % voličů odevzdalo hlas kandidátce Národní fronty.[1] V kontextu vzniku federální ústavy se rozpustilo chorvatské lidové shromáždění, aby uvolnilo místo ústavodárnému saboru, do něhož mimo jiné kandidoval Josip Broz Tito, Vladimir Bakarić nebo Adrija Hebrang.[1] Po přijetí ústavy v roce 1947 začala být budována jednotlivá ministerstva, celý proces byl završen kolem roku 1953.[2]
Po přijetí nové federální ústavy byla v roce 1963 přijata také ústava zakládající Socialistickou republiku Chorvatsko, další – nová – ústava byla přijata v roce 1974.[3]
Předtím, počátkem sedmdesátých let, se v zemi formovalo masové hnutí požadující zpočátku ekonomické a politické reformy. Později hnutí maspok, v jehož vedení stojí také chorvatští komunisté Miko Tripalo a Savka Dabčević-Kučarová, získávali stále silnější nacionalistický charakter. Proces související s maspokem se někdy také nazývá Chorvatské jaro. Přítrž tomuto hnutí byla učiněna koncem roku 1971.[4]
Konec socialistického Chorvatska přinesl 64. ústavní dodatek z 25. července 1990, kdy je z názvu státu vypuštěno adjektivum socialistická.[5] I Chorvatsko bez socialistického přídomku zůstalo v SFRJ do června 1991. Na základě Brionské deklarace však byla účinnost tohoto aktu odsunuta o tři měsíce, po jejichž uplynutí Chorvatsko opět federaci opustilo.
Politika
Politickou hegemonii v SR Chorvatsko měla do roku 1990 Komunistická strana Chorvatska, respektive Svaz komunistů Chorvatska. V prvních svobodných volbách v roce 1990 zvítězilo Chorvatské demokratické společenství (HDZ).[6]
V čele státu bylo po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo SR Chorvatsko. Sedmdesátým prvním dodatkem ústavy v červenci 1990 bylo sice republikové Předsednictvo ponecháno, ale bylo změněno názvosloví členů: v čele Předsednictva nyní stál prezident, zbývající členové byli viceprezidenti.[5]
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
