český lední hokejista a hokejový trenér From Wikipedia, the free encyclopedia
Ivan Hlinka (26. ledna 1950 Most – 16. srpna 2004 Karlovy Vary), přezdívaný „Šéf“,[3] byl český hokejový útočník a později trenér, reprezentant Československa, jedna z největších osobností historie českého a československého hokeje.
| Ivan Hlinka | |
|---|---|
 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 26. ledna 1950 |
| Místo narození | Most Československo |
| Datum úmrtí | 16. srpna 2004 (ve věku 54 let) |
| Místo úmrtí | Karlovy Vary Česko |
| Stát | Československo |
| Výška | 186 cm |
| Hmotnost | 84 kg |
| Přezdívka | Dlouhej, Šéf |
| Manžel(ka) | Liběna Hlinková (1998–2004)[1] |
| Děti | Ivan Hlinka |
| Rodiče | Josef Hlinka[2] |
| Příbuzní | Josef Ulrych (švagr) |
| Klubové informace | |
| Aktivní roky | 1966–1987 |
| Číslo | 21, 14 |
| Pozice | centr |
| Kluby | HC Litvínov HK Dukla Trenčín Vancouver Canucks EV Zug |
| Draft NHL | V roce 1981 jako součást speciálního draftu československých hráčů. celkově týmem Winnipeg Jets |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Lední hokej na ZOH | ||
| stříbro | 1976 Innsbruck | ČSSR |
| bronz | 1972 Sapporo | ČSSR |
| Mistrovství světa v ledním hokeji | ||
| bronz | MS 1970 | ČSSR |
| stříbro | MS 1971 | ČSSR |
| zlato | MS 1972 | ČSSR |
| bronz | MS 1973 | ČSSR |
| stříbro | MS 1974 | ČSSR |
| stříbro | MS 1975 | ČSSR |
| zlato | MS 1976 | ČSSR |
| zlato | MS 1977 | ČSSR |
| stříbro | MS 1978 | ČSSR |
| stříbro | MS 1979 | ČSSR |
| bronz | MS 1981 | ČSSR |
| bronz | MS 1992 | ČSFR – trenér |
| bronz | MS 1993 | Česko – trenér |
| bronz | MS 1997 | Česko – trenér |
| bronz | MS 1998 | Česko – trenér |
| zlato | MS 1999 | Česko – trenér |
| Kanadský pohár | ||
| finále | KP 1976 | ČSSR |
| Stanley Cup | ||
| finále | 1981/1982 | Vancouver Canucks |
Hokejovou kariéru začal v šesti letech, kdy se stal členem mládežnického týmu Litvínova. Do československé hokejové ligy vstoupil v 16 letech rovněž za litvínovský klub. Ve dvaceti letech se stal kapitánem litvínovského hokejového týmu a ve stejném věku také začal hrát za národní reprezentaci. S československým týmem získal celkem tři tituly mistrů světa: v roce 1972 na šampionátu v Praze, v roce 1976 v polských Katovicích a v roce 1977 v rakouské Vídni. Celkem odehrál na světových šampionátech jedenáct turnajů a zúčastnil se dvou zimních olympijských her: v roce 1972 v japonském Sapporu pomohl vybojovat bronz a v roce 1976 v rakouském Innsbrucku získal stříbro. V letech 1977–1980 byl kapitánem reprezentace, v roce 1978 získal Zlatou hokejku. Za reprezentaci se zúčastnil celkem 256 zápasů a zaznamenal 132 gólů, v československé lize odehrál 544 zápasů a vstřelil 347 gólů. Celkovým počtem gólů v lize a reprezentaci je na 5. místě v Klubu hokejových střelců deníku Sport.
V roce 1981 legálně opustil Československo a odešel hrát do zámořské NHL, kde až do roku 1983 působil v týmu Vancouver Canucks. Tehdy se vrátil do Evropy a v letech 1983–1985 hrál ve švýcarském týmu EV Zug. Po návratu do Československa ukončil aktivní sportovní kariéru v roce 1987 v Litvínově.
Od roku 1986 působil jako trenér, nejprve v domovském Litvínově, později v německém Freiburgu.
Koučem československé reprezentace se stal v roce 1991 a pod jeho vedením získal národní tým v následujícím roce bronzové medaile na olympiádě i na mistrovství světa. O rok později přivedl ke stejnému úspěchu na mistrovství světa českou hokejovou reprezentaci. V roce 1994, po dvou neúspěšných turnajích, reprezentaci opustil a odešel do Itálie (národní tým v tomto roce na světovém mistrovství spadl na sedmé místo).
V roce 1997 se Hlinka k české reprezentaci vrátil a pod jeho vedením získal tým na mistrovství ve Finsku bronzovou medaili. Jeho největší úspěch přišel následujícího roku, kdy na olympiádě v roce 1998 v japonském Naganu získal jím vedený národní tým historicky první zlaté olympijské medaile v hokejovém turnaji. O rok později se čeští hokejisté stali i mistry světa. V roce 1999 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy III. stupně.[4]
V únoru 2000 opustil místo trenéra české reprezentace, odešel do NHL a na konci sezóny se stal hlavním koučem týmu Pittsburgh Penguins – prvním Evropanem v této funkci.[5] Jeho angažmá zde skončilo po několika nepovedených zápasech na začátku ročníku 2001/2002. V letech 2001–2002 následně působil jako generální manažer českého národního týmu. Po olympiádě v Salt Lake City trénoval jednu sezónu ruský tým Avangard Omsk.
Mezinárodní federace ledního hokeje ho v roce 2002 uvedla do Síně slávy. V roce 2003 se podílel na dokumentu České televize Hokej v srdci – Srdce v hokeji.
Potřetí se hlavním trenérem národního týmu stal v květnu 2004, kdy podepsal dvouletou smlouvu.[6] Ještě před první reprezentační akcí následující sezóny, kterou byl Světový pohár, ale v srpnu 2004 zahynul na následky autonehody v Karlových Varech.[7]
Narozen v Mostě, žil s rodinou nejprve v Louce u Litvínova a od svých 10 let přímo v Litvínově.[8] Absolvoval průmyslovku, následně vystudoval ekonomii v Praze na VŠE[7] a současně i obor trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.[zdroj?!] Z prvního manželství měl syna Ivana,[9] druhou manželku Liběnu si vzal v roce 1998.[10]
Zemřel 16. srpna 2004 v karlovarské nemocnici, kam byl převezen po autonehodě s nákladním vozem na silnici I/6 mezi Karlovými Vary a Olšovými Vraty.[7] Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.[11] Ještě toho roku byl po něm pojmenován litvínovský zimní stadion.[12]
| Sezóna | Klub | Soutěž | Základní část | Play off | ||||||||||
| Z | G | A | B | TM | Z | G | A | B | TM | |||||
| 1966–67 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 14 | 4 | 0 | 4 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1967–68 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 32 | 15 | 14 | 29 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1968–69 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 36 | 21 | 17 | 38 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1969–70 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 33 | 17 | 17 | 34 | 20 | — | — | — | — | — | ||
| 1970–71 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 36 | 20 | 18 | 38 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1971–72 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 36 | 31 | 23 | 54 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1972–73 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 36 | 24 | 11 | 35 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1973–74 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 42 | 27 | 27 | 54 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1974–75 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 44 | 36 | 42 | 78 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1975–76 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 30 | 25 | 18 | 43 | 6 | — | — | — | — | — | ||
| 1976–77 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 43 | 39 | 23 | 62 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1977–78 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 43 | 32 | 39 | 71 | 30 | — | — | — | — | — | ||
| 1978–79 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 23 | 15 | 17 | 32 | 14 | — | — | — | — | — | ||
| 1978–79 | ASVŠ Dukla Trenčín | ČSHL | 8 | 2 | 3 | 5 | 0 | — | — | — | — | — | ||
| 1979–80 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 33 | 14 | 16 | 30 | 8 | — | — | — | — | — | ||
| 1980–81 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 40 | 21 | 31 | 52 | 38 | — | — | — | — | — | ||
| 1981–82 | Vancouver Canucks | NHL | 72 | 23 | 37 | 60 | 16 | 12 | 2 | 6 | 8 | 4 | ||
| 1982–83 | Vancouver Canucks | NHL | 65 | 19 | 44 | 63 | 12 | 4 | 1 | 4 | 5 | 4 | ||
| 1983–84 | EV Zug | NLB | 41 | 46 | 43 | 89 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1984–85 | EV Zug | NLB | 39 | 30 | 43 | 73 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1986–87 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 9 | 3 | 9 | 12 | 12 | — | — | — | — | — | ||
| Celkem v ČSHL | 532 | 346 | 325 | 671 | — | — | — | — | — | — | ||||
| Celkem v NHL | 137 | 42 | 81 | 123 | 28 | 16 | 3 | 10 | 13 | 8 | ||||
| Rok | Tým | Soutěž | Z | G | A | B | TM |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1970 | Československo | MS | 4 | 0 | 0 | 0 | 2 |
| 1971 | Československo | MS | 10 | 4 | 2 | 6 | 2 |
| 1972 | Československo | OH | 6 | 5 | 3 | 8 | 2 |
| 1972 | Československo | MS | 5 | 2 | 3 | 5 | 0 |
| 1973 | Československo | MS | 8 | 2 | 1 | 3 | 0 |
| 1974 | Československo | MS | 10 | 9 | 4 | 13 | 2 |
| 1975 | Československo | MS | 6 | 2 | 4 | 6 | 2 |
| 1976 | Československo | OH | 5 | 3 | 3 | 6 | 7 |
| 1976 | Československo | MS | 10 | 7 | 8 | 15 | 4 |
| 1976 | Československo | KP | 7 | 2 | 2 | 4 | 12 |
| 1977 | Československo | MS | 10 | 9 | 3 | 12 | 5 |
| 1978 | Československo | MS | 10 | 4 | 10 | 14 | 4 |
| 1979 | Československo | MS | 8 | 3 | 5 | 8 | 6 |
| 1981 | Československo | MS | 8 | 0 | 3 | 3 | 0 |
| Seniorská kariéra celkově | 107 | 52 | 51 | 103 | 48 | ||
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
