Irkutská oblast
oblast Ruské federace From Wikipedia, the free encyclopedia
Irkutská oblast (rusky Иркутская область) je federální subjekt Ruské federace. Oblast leží na jižní Sibiři na severozápadním břehu Bajkalu. Hlavním městem je Irkutsk. Na ploše 767 900 km² zde žije 2 527 000 obyvatel, z toho 79 % ve městech.
| Irkutská oblast Иркутская область Irkutskaja oblasť | |
|---|---|
 Skála Šamanka na mysu Burchan, jezero Bajkal | |
 znak | |
| Geografie | |
.svg) | |
| Hlavní město | Irkutsk |
| Souřadnice | 57°22′ s. š., 106° v. d. |
| Rozloha | 774 846 km² |
| Časové pásmo | UTC+8[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 2 330 557 (2024) |
| Hustota zalidnění | 3 obyv./km² |
| Jazyk | ruština |
| Národnostní složení | Rusové, Burjati a další |
| Náboženství | Pravoslavné křesťanství, tradiční náboženství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Nadřazený celek | Rusko |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 43 rajónů, 23 měst |
| Vznik | 26. září 1937 |
| gubernátor | Igor Kobzev |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | 38 a 138 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na jihu Irkutské oblasti ležel bývalý Usťordynský burjatský autonomní okruh. V říjnu 2005 bylo rozhodnuto o jeho sloučení s Irkutskou oblastí, které se uskutečnilo k 1. lednu 2008.
Největšími řekami jsou Lena, Angara, na níž byla zbudována Bratská přehrada (svého času největší na světě), a Nižňaja Tunguska a jejich přítoky. Na severu do oblasti zasahuje Středosibiřská vysočina. Velkou část oblasti pokrývá tajga. Napříč oblastí prochází železniční Bajkalsko-amurská magistrála.
Irkutská oblast hraničí s Burjatskem a Tuvinskou AR (jih a jihovýchod), s Krasnojarským krajem na západě, s Jakutskem na severovýchodě, a s Čitskou oblastí na východě. Jedinečné a světově proslulé Bajkalské jezero leží na jihovýchodě regionu. Irkutská oblast je ponejvíce pahorkatinná se širokými údolími Středosibiřské vysočiny a její východní části, Patomskou vysočinou (1940 m n. m.).
- Rusové – 89,9 %
- Burjati – 3,12 %
- Ukrajinci – 2,1 %
- Tataři – 1,2 %
- Bělorusové – 0,55 %
- ostatní – 3,23 %
Největšími městy jsou oblastní centrum Irkutsk (575 900 obyvatel, 2007), dále Bratsk (253 200), Angarsk (244 100), Usť-Ilimsk (98 600) a Usolje-Sibirskoje (86 200).
Podnebí se mění mezi teplým kontinentálním na jihu a subarktickým kontinentálním v severních částech. Skoro po polovinu roku, od poloviny října do počátku dubna, se průměrná teplota pohybuje pod 0 °C.[2] Zimy jsou velice studené, s průměry nejvyšších teplot v Irkutsku −14,9 °C a průměrná minima jsou –25,3 °C v lednu. Léta jsou teplá, ale krátká: průměrná nejvyšší teplota v srpnu je 24,5 °C, průměr minim 11,2 °C. Nicméně v září se počasí výrazně ochladí na průměr denních maxim 15,3 °C a průměr denních minim je jen 2,5 °C.[3][4] Více než polovina srážkových úhrnů spadá do letních měsíců, nejvlhčím měsícem bývá srpen, s 96,2 mm dešťů. Leden je zde nejsušším měsícem s pouhými 11 mm srážek. Průměry celkových ročních úhrnů jsou 419,8 mm.[5]
Hlavním průmyslem v oblasti jsou: těžba a zpracování kovů, energetika, dřevařství, ropný a palivový průmysl, strojírenství, chemický průmysl, potravinářství, a výroba vodní energie. Průměrné platy v Irkutské oblasti jsou deset procent nad ruským průměrem.
Ze 2,77 milionů lidí žije 79,6 % ve městech a 20,4 % jsou venkované. Průměrná hustota zalidnění pro celé Rusko je 8,7 ob./km², zdejších 3,1 ob./km² je tedy hluboko pod průměrem.
Zajímavá je malá etnická skupina žijící ve třech vesnicích (Piktinsk, Sredne-Piktinsk, a Dagnik) v Zalarinském rajónu v oblasti, jsou to takzvaní „Bugští Holanďané“: potomci polsky mluvících lutherských zemědělců, kteří se přestěhovali na Sibiř z ruské Volyně v letech 1911–1912 při hledání cenově dostupné krajiny. Ačkoliv dlouho toužili ztratit svůj jazyk předků němčinu či nizozemštinu (dokonce na počátku 20. století mluvili ukrajinsky a studovali polštinu), byli stále považováni za etnické Němce a v průběhu druhé světové války byli obvykle odvedeni k práci do gulagů, namísto služby na frontě.[6]
Žijí zde také Tofalaři, jejich počet je 837 (2002), zvedl se po roce 1989 ze 722.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
