Čitská oblast

Čitská oblast (rusky Читинская область, Čitinskaja oblast) byl federální subjekt Ruska (oblast) v jihovýchodní Sibiři. Jejím administrativním centrem byla Čita. Měla hranice s Čínou (998 km) a Mongolskem (868 km) a vnitřní hranice s Irkutskou a Amurskou oblastí, s Burjatskou a Jakutskou republikou. Na jihu ležel Aginský burjatský autonomní okruh, s nímž byla k březnu 2008 oblast sloučena do nového subjektu – Zabajkalského kraje.

Stručná fakta Čitská oblast Читинская область, Geografie ...

Čitská oblast Читинская область
Čita
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Čita
Status	zaniklý subjekt
Souřadnice	52°2′ s. š., 113°30′ v. d.
Rozloha	431 500 km²
Časové pásmo	Yakutsk Time
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 155 346
Hustota zalidnění	2,7 obyv./km²
Jazyk	Ruština, Burjatština
Národnostní složení	Rusové, Burjati
Náboženství	pravoslaví, buddhismus
Správa regionu
Stát	Rusko Rusko
Nadřazený celek	Rusko Rusko
Druh celku	oblast
Podřízené celky	28 rajónů, 10 měst, 38 osad městského typu, 308 vesnic a osad
Vznik	26. září 1937
Zánik	2008
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	RU-CHI
Telefonní předvolba	302
Označení vozidel	75
Oficiální web	www.chitaobl.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zavřít

Území, kde dnes leží Čitská oblast, bylo poprvé prozkoumáno kozáky vedenými Pjotrem Beketovem v roce 1653. Lidé se sem začali stěhovat a na příkaz ztužovat ruské hranice s Čínou a Mongolskem a těžit nerostné zdroje. Roku 1891 se začala budovat místní část Transsibiřské magistrály. V roce 1920 se Čita stala hlavním městem Dálněvýchodní republiky, která se sloučila s Ruskem v listopadu 1922, měsíc před vyhlášením Sovětského svazu. Poté byl v roce 1923 založen Zabajkalský kraj, který se v roce 1937 přeměnil v dnešní Čitskou oblast. V referendu k 11. 3. 2007 bylo rozhodnuto o spojení Aginského burjatského autonomního okruhu s Čitskou oblastí za vzniku staronového Zabajkalského kraje.

V oblasti se nachází hodně železných, neželezných, vzácných, a drahých kovů, uhlí, dřevěného uhlí (výroba), a minerálních vod. Ruské odhadované zásoby rud s vysokým podílem uranu jsou 145,400 tun. Mnohá z těchto nalezišť leží nedaleko Krasnokamensku, druhého největšího města oblasti (55 600 obyv.), kde se nacházejí také Priargunské doly a chemický kombinát PMCC. Lesy pokrývají asi 60 % rozlohy. Tím pádem je v oblasti hlavním průmyslem kromě hutnictví také palivový průmysl a dřevařství. Také je zde na vyšší úrovni potravinářský a lehký průmysl. Místní zemědělství se soustřeďuje na chov dobytka, ovcí, a sobů.