Illativ

Illativ (zkratka ILL, z lat. illatus) je lokální mluvnický pád, jehož základním významem je směr dovnitř něčeho. V češtině mu často odpovídá předložka „do“. Vyskytuje se v litevštině a ugrofinských jazycích, např.: finštině, estonštině nebo maďarštině.

Finština

Ve finštině se tvoří pomocí koncovek -hVn nebo -seen (resp. -hin nebo -siin v plurálu), kde „V“ reprezentuje poslední samohlásku, na kterou končí kmen slova. Pokud slovo končí na krátkou samohlásku (tedy nikoliv na dlouhou samohlásku nebo dvojhlásku), tak se -h- odsouvá (kromě dialektů) a vzniká dlouhá samohláska.

Používá se pro:

• Příslovečné určení místa, směr:

Menen Lontooseen. – Jedu do Londýna.

Käänny vasempaan. – Zahni vlevo.

• Příslovečné určení času:

Elokuusta joulukuuhun. – Od srpna do prosince.

• Změna činnosti, stavu (skloňuje se tzv. III. infinitiv slovesa):

Juokse katsomaan! – Běž se podívat!

• Cíl použití:

Hänen rahansa kuluivat vaatteisiin. – Jeho peníze byly použity na oblečení.

• Poloha, stav:

Mene kyykkyyn! – Dřepni si!

Externí odkazy

• Slovníkové heslo illativ ve Wikislovníku