parodické vědecké ocenění From Wikipedia, the free encyclopedia
Ig Nobelova cena je ironickéamerické ocenění za neobvyklé nebo triviální výsledky vědeckého výzkumu. Ceny každý rok v říjnu uděluje časopis Annals of Improbable Research (česky Anály nepravděpodobného výzkumu).[1] Komise, která ceny uděluje, je složena z nositelů skutečných Nobelových cen.[2] Předávání cen probíhá na Harvardově univerzitě[1] a je následováno přednáškami nově oceněných na Massachusettském technologickém institutu.
První Ig Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1991 za objevy, které „nemohou nebo by neměly být opakovány“. Časopis ale později pozměnil definici ceny na ocenění za objevy, které mají lidi „nejdříve rozesmát a poté je donutit zamyslet se“,[3] s cílem poukázat na to, že i nejabsurdněji se jevící objevy mohou přinést užitečné poznatky. Ročně je udělováno deset cen v mnoha kategoriích, mezi které patří například fyzika, chemie, fyziologie a medicína, literatura a mír.
Udělení některých cen vyjadřuje kritiku (např. dvě ceny za výzkum homeopatie, ceny za „vědecké vzdělávání“ Radě pro vzdělání států Kansas a Colorado kvůli jejich postoji k vyučování evoluce nebo cena pro proroky konce světa), ale častěji se snaží upozornit na vědecké výzkumy s humorným nebo nečekaným tématem. Mezi příklady patří výzkum pravidla pěti sekund,[4] objev, že lidská přítomnost sexuálně vzrušuje pštrosy,[5] nebo prohlášení, že černé díry splňují všechny technické požadavky, aby se v nich nacházelo peklo.[6]
Název ceny je odvozen od jména fiktivního bratra slavného Alfreda Nobela – Ignáce (Ignatia) Nobela.[7] Název „Ig Nobel prize“ je současně slovní hříčkou; stejně vyslovovaný anglický výraz ignoble znamená „potupný“, „sprostý“ či „nešlechetný“.[8] Při udílení ceny se ovšem užívá poněkud jiné výslovnosti /ˌɪɡnoʊˈbɛl/, tedy jako u názvu Nobelovy ceny (s /bɛl/bel/ v poslední slabice),[9] ne jako ignoble, které se vyslovuje /ɪɡˈnəʊ.bl̩/, v americké angličtině /ɪɡˈnoʊ.bl̩/.[10]
V roce 2010 se Andre Geim stal prvním člověkem, který získal jak Nobelovu cenu, tak Ig Nobelovu cenu.[11]
V roce 1997 Jiří Wackermann se spoluautory (T. Yagyu, T. Kinoshita, T. Hirota, K. Kochi, I. Kondakor, T. Koenig a D. Lehmann) „za měření elektrické aktivity mozku lidí při žvýkání žvýkaček s různými příchutěmi“.[12][13]
V roce 2014 Jaroslav Flegr, Jan Havlíček, Jitka Hanušová-Lindová, David Hanauer, Naren Ramakrishnan a Lisa Seyfried „za výzkum, zda je pro duševní zdraví člověka nebezpečné vlastnit kočku“, respektive za výzkum vlivu latentní toxoplazmózy na změny v osobnostním profilu mladých žen.[14][15]
V roce 2014 Vlastimil Hart, Petra Nováková, Erich Pascal Malkemper, Sabine Begall, Vladimír Hanzal, Miloš Ježek, Tomáš Kušta, Veronika Němcová, Jana Adámková, Kateřina Benediktová, Jaroslav Červený a Hynek Burda „za pečlivé zdokumentování toho, že když psi defekují a močí, dávají přednost srovnání tělní osy se siločarami magnetického pole Země v severo–jižním směru“, respektive za prokázání, že psi jsou citliví na malé změny zemského magnetického pole.[14][16]
V roce 2021 získal cenu ukrajinský vědec Pavlo Blavatskyy, absolvent českého CERGE-EI, „za objev, že obezita politiků z dané země může být dobrým indikátorem korupce v dané zemi“.[17][18]
V roce 2022 Eliška Procházková se zahraničním výzkumným týmem „za hledání a nacházení důkazů, že když se poprvé setkají romantičtí partneři a cítí vzájemnou přitažlivost, jejich srdeční frekvence se synchronizuje“.[19][20]
V roce 2024 František Bartoš se zahraničním týmem za „prokázání, jak teoretické, tak pomocí 350757 pokusů, že při házení mincí zpravidla mince dopadne na stejnou stranu, na které byla původně“.[21][22]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ig Nobel Prize na anglické Wikipedii.
Martin Fürbach. Coca-Cola zabíjí spermie. Objev, který získal žertovnou Nobelovu cenu [online]. iDnes.cz, 2008-10-03 [cit. 2012-02-02]. Dostupné online.
BROWN, Carolyn. IgNobel (2): Is that ostrich ogling me?. Canadian Medical Association Journal. 2000-12-10, roč. 167, čís. 12, s. 1348. Dostupné online. ISSN0820-3946. (anglicky)
CROMIE, William J. The science of bad taste: 2001 Ig Nobels marked by characteristic hijinks as scientists frolic. Harvard University Gazette [online]. 2001-10-11 [cit. 2012-02-02]. Dostupné varchivu pořízeném dne2011-08-17. (anglicky)
FLEGR, Jaroslav a HAVLÍČEK, Jan. Changes in the personality profile of young women with latent toxoplasmosis. [Změny v osobnostním profilu mladých žen s latentní toxoplazmózou.] Folia Parasitologica. 1999, vol. 46, issue 1, s. 22–28. Přístup z: https://folia.paru.cas.cz/magno/fol/1999/mn1.php
BLAVATSKYY, Pavlo. Obesity of Politicians and Corruption in Post‐Soviet Countries. Economic of Transition and Institutional Change. 2021, vol. 29, no. 2, s. 343–356. Abstract dostupný z: https://doi.org/10.1111/ecot.12259
PROCHÁZKOVÁ, Eliška; SJAK-SHIE, Elio; BEHRENS, Friederike; LINDH, Daniel a KRET Mariska E. Physiological Synchrony is Associated with Attraction in a Blind Date Setting. In: Nature Human Behaviour vol. 6, no. 2, 2022, pp. 269-278. https://doi.org/10.1038/s41562-021-01197-3
