Hřešice
část obce Pozdeň v okrese Kladno From Wikipedia, the free encyclopedia
Hřešice jsou vesnice dvanáct kilometrů západně od Slaného, část obce Pozdeň v okrese Kladno, kraj Středočeský. Hřešice leží nad soutokem Hřešického a Bakovského potoka na cestě z Pozdně do Srbče.
| Hřešice | |
|---|---|
 Hřešice od východu | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Pozdeň |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°14′5″ s. š., 13°55′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 112 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hřešice (4,02 km²) |
| Nadmořská výška | 298 m n. m. |
| PSČ | 273 76 |
| Počet domů | 48 (2011)[2] |
  Hřešice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 48968 |
| Kód k. ú. | 648965 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
První písemná zmínka o Hřešicích pochází z roku 1266, kdy ve vsi sídlil vladyka Budislav. Roku 1362 daroval probošt Záviš z Račiněvsi plat z Řešic k oltáři svatého Urbana v chrámu svatého Víta. Není známo, zda Závišovi patřila celá vesnice nebo jen její část. Panským sídlem ve vesnici byla tvrz, kterou ve druhé polovině čtrnáctého století vlastnil Petřík z Hostivař. Roku 1403 daroval spolu s Vítkem z Hostivař a Mikšem z Řešic platy lounskému klášteru. Petřík neměl děti, a aby statek po jeho smrti nepropadl odúmrtnímu právu, zapsal dluh 300 kop grošů Vítkovi z Hostivař, Maříkovi, který byl písařem menších zemských desek a svému bratrovi Chotěborovi, faráři v Kolovratech. Vítek, Mařík a Chotěbor panství převzali o dva roky později a Petřík v Hřešicích zůstal jen jako jejich šafář, kterým zůstal až do smrti v roce 1415.[3]
Hřešice se potom jako odúmrť snažil získat pražský purkrabí Vykéř, ale Chotěbor snadno doložil, že vlastnické právo náleží jemu a jeho společníkům. Část vsi ve stejné době patřila Janovi z Řešic, jehož díl pravděpodobně v roce 1419 vlastnil Prokop ze Skal.[3] Tvrz zanikla nejspíše už v patnáctém století a nejpozději v letech 1535–1540, kdy Václav Kekule ze Stradonic Řešice prodal Jetřichovi Reichlovi z Reichu. Ten vesnici připojil k Srbči.[4]
Poloha tvrze je neznámá,[4] ale Ferdinand Velc uvedl, že k tvrzi patřil také pivovar, jehož sklepní zříceniny se nalézají v čísle popisném 12. Z hřešických pověstí je asi nejznámější pověst O odvážné dívce.
Ve vsi byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: důl Anna Metropolitní kapituly v Praze, důl Union, družstvo pro rozvod elektrické energie v Hřešicích, dva hostince, kovář, dva rolníci, dva obchody se smíšeným zbožím, trafika.[5]
Hned za vsí směrem k Srbči je Babinecký rybník. Hřešice a Srbeč jsou od sebe vzdálené tři kilometry. Na této trase je možno se zastavit u Dubového nebo Spáleného rybníka. K Dubovému rybníku se váže pověst O dubové chaloupce. Kaplička ve vsi a boží muka při výjezdu ze vsi směrem k Srbči jsou bez datace.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
