Hubert Goltzius
nizozemský malíř, rytec, vydavatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Hubert Goltz nebo Goltzius (30. října 1526 Venlo – 24. března 1583 Bruggy) byl renesanční malíř, rytec a tiskař a vydavatel z jižního Nizozemska. Je důležité nezaměňovat jej za mnohem slavnějšího Hendrika Goltziuse, který byl jeho bratrancem.
Remove ads
Životopis
Vlámský životopisec Karel van Mander ve své publikaci Het schilder-boeck (Malířská kniha) z roku 1604 uvádí, že Goltzius se narodil ve Venlo rodičům pocházejícím z Würzburgu.[1] Byl žákem Lamberta Lombarda. Dvanáct let strávil v Antverpách prací na knize rytin nazvané “Medaglien oft tronien der Roomsche Keysers” (medailony nebo busty římských císařů).[1]
Goltzius se oženil více než jednou. Jeho první manželkou byla Lysbeth Verhulst. Lisbeth byla sestra Mayken Verhulst, ta byla manželkou malíře Pietera Coecke van Aelsta a Barbary Verhulst, která byla manželkou Jacoba de Pundera.[1][2] Hubert Goltzius příležitostně spolupracoval na některých zakázkách se svým švagrem Jacobem de Punderem.[3]
Remove ads
Vydavatel
Hubert Goltzius měl v Bruggách vlastní tiskárnu. Tiskl tam své knihy: Caius Julius Caesar, or a history of Roman Emperors in medals (Caius Julius Caesar, aneb historie římských císařů v medailonech) vydanou v roce 1563, a The life of Julius Caesar (Život Julia Caesara) vydanou v roce 1566.[1] Za publikování knihy Fastos v roce 1567 byl jmenován římskou městskou radou čestným občanem města Říma. Zmínil se o tom ve své další knize Caesar Augustus z roku 1574.[1] Poslední knihu s rytinami řeckých vládců vydal v roce 1576.[1]

Jeho portrét dvakrát namaloval Anthonis Mor. Goltzuis mu za to věnoval svou knihu.[1] Tyto obrazy, stejně jako knihy, oceňovali ve svých verších různí básníci.[1] Stejně oceňován byl i rytý portrét Melchiora Lorcka, použitý v jeho poslední knize z roku 1576. Rytina byla vydaná i samostatně.[4]
Hubert Goltzius namaloval v roce 1557 obraz Poslední soud pro radnici ve Venlo, kde je stále k vidění.[5] V letech 1558–1560 odcestoval do Itálie a v roce 1570 podnikl výlet do Německa.[5] Zemřel v Bruggách v březnu 1583.

Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads