Hroby
část obce Radenín v okrese Tábor From Wikipedia, the free encyclopedia
část obce Radenín v okrese Tábor From Wikipedia, the free encyclopedia
Hroby (německy Hrob) jsou vesnice v okrese Tábor v Jihočeském kraji, část obce Radenín. Nachází se 3,5 kilometru jihovýchodně od Chýnova a 1,7 km severně od Radenína na silnici II/409 asi dvanáct kilometrů východně od Tábora, 27 kilometrů západně od Pelhřimova a sedmnáct kilometrů severovýchodně od Soběslavi. V roce 2011 zde trvale žilo 23 obyvatel.[3]
Hroby | |
---|---|
Stavení čp. 5 | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Radenín |
Okres | Tábor |
Kraj | Jihočeský kraj |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°23′18″ s. š., 14°50′53″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 24 (2021)[1] |
Katastrální území | Hroby (3,03 km²) |
PSČ | 391 55 |
Počet domů | 21 (2011)[2] |
Hroby | |
Další údaje | |
Kód části obce | 48259 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V Hrobech je evidováno 25 poštovních adres a všechny adresy mají PSČ 391 55. Nejbližší železniční stanice v Chýnově na trati Tábor – Horní Cerekev.
Hroby leží v nadmořské výšce v rozmezí 505–520 metrů na ostrohu obtékaném Kozmickým a Lažanským potokem, které po spojení pokračují jako Hrobský potok směrem k Turovci (někde je uváděn pod jménem potok Turovecký). Podél silnice z Hrobů do Radenína je zajímavá a cenná oboustranná, asi 800 metrů dlouhá maďalová alej.
Název vesnice s největší pravděpodobností nemá nic společného s hroby,[4] ale vzniklo ze slova hrůbky, jak se staročesky říkalo valům nebo náspům.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1358.[5] Z roku 1376 je znám majitel vsi Smil z Hrobů.
Hrobská škola byla původně v malé chaloupce u kostelních schodů, kde je nyní zelinářská zahrada a bývala tehdy i později středem staré muzikantské slávy našich učitelů. Působil zde řídící učitel Václav Vacek (narozen 1879), uměl hrát na všechny nástroje, s vlastní kapelou hrál v místě i okolí a skládal při ni skladby. Později školu převzal Matěj Praveček – kantor, muzikant a ředitel kůru. Jeho syn Jindřich (narozený 1885) byl hudebním skladatelem a výborným dirigentem, syn Alois (narozený 1880) byl vojenským kapelníkem, violistou a skladatelem. Pozdější řídicí učitel Jan Menšík řídil chrámovou hudbu a bývalý řídící učitel-muzikant Jan Sejk (syn Františka Sejka, rodáka z Chýnova – 1851, organizátora hudebního života Soběslavska, dirigenta studentské kapely a smyčcového orchestru učitelského ústavu) hrál na více nástrojů.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je doložen již roku 1358. V letech 1596, 1666 a 1791 vyhořel. V 16. století byl zbaven fary, v roce 1687 byla při kostele zřízena administratura a v roce 1758 opět fara. Kostel byl v roce 1828 obnoven. Je považován za nadprůměrný vesnický středověký kostel.[6]
Areál hrobského zámku se skládá ze dvou částí oddělených silnicí. Severně od ní stojí zámek s hospodářským dvorem a parkem (celková výměra 2,4 ha). Jižně je terasová zahrada (0,9 ha), v níž stojí altán. Součástí zahradní zdi je kaplička. Trojkřídlá patrová budova je krytá mansardovou střechou, fasádu zvýrazňuje jednoosý plochý rizalit s trojúhelníkovým nástavcem, nad nímž je na hřebenu střechy umístěna čtverhranná vížka s cibulovitou nástavbou. Zámek vznikal postupně a dokončený byl během první poloviny 18. století; jednopatrovou budovu dal místo bývalé tvrze vystavět František Jiří Koch a první zmínka o tomto raně barokním zámku se váže k roku 1751. Roku 1753 koupila zámek hraběnka Marie Terezie Krakovská z Kolovrat. V roce 1839 zámku přibyla tři krátká křídla směrem do dvora. V roce 1878 se Hroby dostaly do vlastnictví Latourů, kteří je drželi do roku 1948. Potom byl objekt užíván československou armádou a nebyl řádně udržován. Současný stav (2007) budov není dobrý a areál v soukromém vlastnictví potřebuje opravy a úpravy. V zámecké zahradě roste památný strom Hrobský dub (dub letní).
Hřbitov s novogotickou hrobkou Kolowratů východně od vsi byl zasvěcen 14. října 1832 (prvním pochovaným byl Jan Tenkl (Prucha), sedlák z Kozmic). V areálu byla vystavěna novogotická obřadní síň. U odbočky na hřbitov stojí železný křížek, za ním dále při silnici na Kozmice dosud stojí budova starého špýcharu.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.