hrad v Narvě, Estonsko From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Hermann (estonsky Hermanni linnus, zvaný též Narvský hrad či Narvská pevnost) je středověký hrad v estonském městě Narva. Postaven byl okolo roku 1256 Dány, kteří oblast v té době ovládli. Původně byl dřevěný a sloužil jako pohraniční pevnost na řece Narva (tehdy bránil vpádům Pskova a Novgorodu, dodnes leží na hranici s Ruskem a hned za řekou ční proti Hermannu Ivangorodská pevnost - jsou tak blízko sebe, že nezasvěcení je považují často za jeden celek). Pod ochranou tvrze se z dřívější osady vyvinulo město Narva, které v první polovině 14. století získalo městská práva. Na počátku tohoto století získal hrad kamenné opevnění.[1]
| Hrad Hermann | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Narva City,  Estonsko |
| Souřadnice | 59°22′32″ s. š., 28°12′3″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 14002 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Počátkem 14. století bylo na severní straně tvrze zřízeno malé předhradí a v polovině století bylo k západní straně přistavěno velké předhradí, kde se mohli ukrývat občané v případě války (Narva nebyla obehnána hradbami). V roce 1346 prodal dánský král Valdemar IV. severní Estonsko včetně Narvy Livonskému řádu, který budovu podle svých potřeb přestavěl na klášter. Navzdory tomu z větší části zachoval původní půdorys s mohutnými křídly a nádvořím uprostřed. Livonští rytíři přistavěli Hermannovu věž, jež je dodnes vizuální dominantou hradu. Měří 51 metrů.[2]
Rusko na to v roce 1492 reagovalo založením pevnosti Ivangorod na protější straně řeky. Řád též obehnal město hradbou (byla zbourána v roce 1777). Ke konci vlády Livonského řádu v 16. století bylo několik hradebních věží upraveno jako speciální dělové věže nebo rondely, z nichž dva jsou k vidění v rekonstruované podobě v rozích západního nádvoří hradu. V letech 1558 až 1704 byl hrad ve švédském držení, poté v ruském. Jako většina Narvy byl téměř úplně zničen za druhé světové války. Po válce chátral, v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století prošel rozsáhlou rekonstrukcí.[3] Od té doby je v něm muzeum věnované především dějinám města Narvy. Od roku 1993 stála na nádvoří hradu socha Vladimira Lenina, původně vztyčená v roce 1957 na Peetriho náměstí. Byla to poslední socha Lenina ve veřejném prostoru v pobaltských státech. V prosinci 2022 byla v rámci renovačních prací odstraněna.[4]
