Hovory s TGM (film)

Historické drama Hovory s TGM je český film, kterým roku 2018 debutoval režisér Jakub Červenka. Premiéra Hovorů, původně zamýšlená na 25. říjen 2018,^[1] se uskutečnila s týdenním předstihem, už 18. téhož měsíce.

Hovory s TGM
Země původu	Česko Česko
Jazyk	čeština
Délka	80 minut (alternativní 73 min)
Žánr	konverzační drama / historický
Scénář	Pavel Kosatík
Režie	Jakub Červenka
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Jan Budař Martin Huba
Produkce	Jakub Červenka
Kamera	Jan Malíř
Výroba a distribuce
Premiéra	18. října 2018
Distribuce	Bontonfilm
Hovory s TGM na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

O filmu

Děj se odehrává během několika hodin jediného podzimního dne roku 1928, kdy prezidenta Masaryka navštíví v Topoľčiankách spisovatel Karel Čapek s posledními poznámkami před vydáním jejich společné knihy rozhovorů.

Snímek je založený hlavně na dialogu dvou hlavních postav, které se spolu procházejí v zámecké zahradě; ostatní postavy jsou pouze epizodní. Hovory vykreslují TGM jiným stylem, než je ten učebnicový; v rozhovoru s Karlem Čapkem se „president zakladatel“ jeví jako člověk z masa a kostí, obeznámený s intrikami politického prostředí i muž, který na sklonku života poznává čaro tělesné lásky.

V den premiéry se na pultech knihkupců v rámci Velkého knižního čtvrtku objevila publikace Jiný Masaryk, jejíž autor je scenárista Hovorů Pavel Kosatík.^[2]

Obsazení

Jan Budař	Karel Čapek
Martin Huba	Tomáš Garrigue Masaryk
Lucia Siposová	služebná
Roman Luknár	fotograf

Recenze

• Kamil Fila, Deník N ^[3]
• František Fuka, FFFilm 60 % ^[4]
• Rimsy, MovieZone.cz 70 % ^[5]

Citáty

„	Mojí ambicí bylo odkrýt lidský rozměr Masaryka, ale zároveň jsme chtěli zachovat úctu, aby to nebyla dehonestace jeho osobnosti.	“
— Martin Huba[6]

„	Film zachycuje Masaryka a Čapka v konkrétní chvíli, která odpovídá historické skutečnosti jednoho zářijového dne roku 1928. Během jedné a půl hodiny se má jako ve skleněné kouli nebo drahém kameni ukázat, co v těch dvou je. Kniha a film mají asi společné, že v obou případech je důraz kladený na to, co jejich demokratismus znamená a jak nám mohou pomoci dnes.	“
— Pavel Kosatík[6]