Horní Paseky (Aš)

Horní Paseky (do roku 1947 česky Horní Reuth,^[3] německy Oberreuth) jsou vesnice, část města Aš v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Nacházejí se v nejvýchodnější části Ašska, na hranicích s německým Saskem, v nadmořské výšce 675 metrů. Horní Paseky jsou ve společném osadním výboru s obcemi Vernéřov a Dolní Paseky. V Horních Pasekách se nachází turistický hraniční přechod do německého lázeňského města Bad Brambach. Je určen pouze pro pěší, cyklisty a lyžaře. Na německé straně hranic se nachází památník Horním Pasekám, který zahrnuje i informační tabuli s historií obce a několik dobových fotografií.

Horní Paseky
Lokalita
Charakter	osada
Obec	Aš
Okres	Cheb
Kraj	Karlovarský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°14′ s. š., 12°14′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	71 (2021)[1]
Katastrální území	Horní Paseky (4,26 km²)
Nadmořská výška	673 m n. m.
PSČ	352 01
Počet domů	9 (2021)[2]
Horní Paseky
Další údaje
Kód části obce	180173
Kód k. ú.	780171
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o Horních Pasekách pochází z roku 1291. Okolo roku 1344 ves koupili od Neubergů Zedtwitzové. Na konci 19. století žilo v Horních Pasekách v 58 domech 326 obyvatel. Po požáru v roce 1917 se ale mnoho rodin odstěhovalo, a již se nevrátilo. Po odsunu německých obyvatel v roce 1947 obývalo vesnici již jen okolo 60 lidí. V roce 1950 byla oblast zahrnuta do zakázaného pásma, a většina domů byla stržena. Byla zde postavena rota pohraniční stráže, a státní statky využívali okolní pole pro chov dobytka a pro zemědělství. V roce 1968 místo zabrali sovětští vojáci, a pro své účely si zde postavili několik panelových domů. Tyto domy byly opuštěny v roce 1990. Do roku 1996 v Horních Pasekách není registrován žádný obyvatel. V letech 1996–1997 byly panelové domy po vojácích opraveny z peněz města Aše, a předány do užívání. V roce 2001 zde ve třech panelových domech žilo 52 obyvatel. Později přibyla pila, která je v současné době největší na Ašsku.

V Horních Pasekách se nacházel i německý hřbitov, který byl však po roce 1945 vandaly neustále ničen. Jeho dnešní stav je katastrofální. Náhrobní kameny vyrvané z hrobů se povalují po celém tehdejším hřbitově, který je dnes zarostlý k nepoznání. Stejný osud postihl také hřbitovy v Újezdě, Dolních Pasekách a Vernéřově. Všechny tyto tři hřbitovy však již byly za česko-německé spolupráce revitalizovány.

Kaple

V roce 2007 byla v blízkosti Horních Pasek vystavěna malá pravoslavná kaple, která se tak stala nejzápadnější pravoslavnou stavbou v České republice. 24. dubna 2007 byla metropolitou Kryštofem vysvěcena svatému Hubertovi (patronu myslivců) a svatému Jiří. Stavba trvala dva měsíce, zatímco její plánování pět let. Kaple byla financována výhradně ze soukromých zdrojů. Kaple stojí přímo u cyklotrasy 2062.^[4]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 289 obyvatel, z toho čtyři Češi, 266 obyvatel německé národnosti, jeden jiné národnosti a 18 cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 57 obyvatel, 232 k evangelické církvi.^[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů Horních Pasek^[6][7]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	369	341	336	326	342	289	277	30	48	-	-	-	52	88	71
Počet domů	61	58	60	58	58	50	53	49	-	-	-	-	3	8	9
Počet domů v roce 1961 je zahrnut v počtu domů ve Vernéřově

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1873 Horní Paseky byly osadou obce Vernéřov v okrese Aš. V letech 1874–1959 byly samostatnou obcí v okrese Aš. V letech 1960–1975 byly opět částí obce Vernéřov v okrese Cheb. Od 1. ledna 1976 jsou částí města Aš v okrese Cheb.^[8]

Pamětihodnosti

• Kaple svatého Huberta a svatého Jiří

Galerie

• 
  Památník Horním Pasekám u německé celnice
• 
  Kaple svatého Huberta a svatého Jiří
• 
  Rekonstruované domy ruských vojáků.

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
2. Dostupné online.
3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
4. Článek na stránkách Karlovarského kraje ze dne 25.7.2007 Archivováno 19. 6. 2008 na Wayback Machine. (On-line)
5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Reuth, Horní. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 233.
6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 1. Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.
7. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Aš, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2023-04-06 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online.
8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 157.

Literatura

• KOLEKTIV AUTORŮ. Obce Ašska v proměnách času – katalog výstavy. Aš: Muzeum Aš, 2008. 46 s.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Paseky na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Paseky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Horní Paseky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Portály: Česko | Geografie