Svatý Hubert

Svatý Hubert († 727) byl franský biskup, zakladatel města Lutychu a křesťanský světec. Podle legendy se náboženskému životu zasvětil po setkání s jelenem na honu a je proto patronem lovců a myslivců.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Další významy jsou uvedeny na stránce Svatý Hubert (rozcestník).

Svatý Hubert
Kaple sv. Huberta v Lednicko Valtickém areálu
biskup
Narození	655? Akvitánie (dnešní Francie)
Úmrtí	727 Tervuren
Svátek	3. listopad
Místo pohřbení	klášter v Andin v Ardenách
Státní občanství	Franská říše
Vyznání	katolická církev
Úřady	biskup v Lutychu
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství, ruská pravoslavná církev v Belgii (jako světec místního významu)
Atributy	biskup, jelen, kříž, kniha, lovec, roh, šípy
Patronem	Arden, Lutychu, lovců, střelců, řezníků, soustružníků, kožešníků, optiků, slévačů, matematiků, výrobců matematických přístrojů, výrobců rolniček, loveckých psů, proti: psímu kousnutí, vzteklině, hadímu uštknutí, strachu před vodou.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Svatý Hubert pocházel z velmi bohaté šlechtické rodiny v Akvitánii. Měl velkou zásluhu na pokřesťanštění Arden. Před svým povoláním byl výborným lovcem a milovníkem hýřivých zábav, měl prý patřit k družině franského krále Theudericha III. Byl považován za zastánce spravedlnosti.

V Austrasii se oženil s Floribanou, která však při porodu zemřela. Dle pověsti se po těžkém životním osudu při lovu nečekaně setkal s jelenem, jenž měl mezi parožím zářící kříž, během čehož k němu měl promluvit nadpřirozený hlas, který mu řekl: „Huberte, proč stále lovíš a honíš zvěř? Je na čase, abys začal hledat mě, který se za tebe obětoval.“^[1] Po tomto zážitku se stal knězem, k čemuž jej připravoval svatý Lambert. Kolem roku 705 kritizoval sv. Lambert cizoložství krále Pipina II., záhy byl zavražděn. Po jeho smrti se Hubert stal jeho nástupcem. Své sídlo z Maastrichtu přenesl do Lutychu, kde nechal na místě uložení ostatků svatého Lamberta postavit katedrálu. V 8. století se v Ardenském lese snažil obrátit lid k Bohu a prosil Boha o požehnání úrody.

Při cestě z Furu do Lutychu, kde byl posvětit nový chrám, onemocněl zimnicí na níž záhy zemřel. Podle jiné pověsti zemřel po nehodě na loďce. V roce 827 byly Hubertovy ostatky přeneseny do chrámu u kláštera v Andin v Ardenách, který byl podle něj přejmenován.

Poselství

„Pokud žijeme, jsou nám dveře milosrdenství otevřeny. Ti, kdo si je nezvolí, budou muset projít branou zavržení. Uvaž tedy čím jsi byl, co jsi a čím za krátko budeš! Svá provinění naprav pokáním a smiř se s Bohem!“^[2]

Výtvarné umění

Sv. Hubert od Brokoffa, dům U Zlatého jelena v Praze

Typické zobrazení sv. Huberta je scéna setkání s jelenem. Světec klečí a vzhlíží k bílému jelenovi, který má mezi parožím křesťanský kříž. Toto uspořádání ale současně odpovídá i zobrazení svatého Eustacha a je odlišné od zobrazení trinitáře sv. Felixe z Valois, který se však také zobrazuje s jelenem s křížem mezi parožím.

Známá zobrazení:

• Praha, Malá Strana, dům U Zlatého jelena, Ferdinand Maxmilián Brokoff: Hubert s jelenem
• Praha, Staré Město, Dům U Tří tykví, Ignác František Platzer sv. Hubert dle Brokoffova vzoru
• Hlavenec, Pomník Karla VI., Matyáš Bernard Braun, vrchní část baldachýnu
• Museo del Prado (Španělsko), Jan Brueghel starší a Peter Paul Rubens: obraz Vidění svatého Huberta