Hlívovník olivový

druh houby From Wikipedia, the free encyclopedia

Hlívovník olivový
Remove ads

Hlívovník olivový neboli hlíva olivová (Omphalotus olearius (DC.) Singer 1948) je vzácná teplomilná jedovatá houba. Na území České republiky roste jen na teplých stanovištích, obvykle na mrtvém dřevu listnáčů.[1]

Stručná fakta Vědecká klasifikace, Říše ...
Remove ads

Taxononomie

Mezi autory panují určité rozpory co do pojetí druhu Omphalotus olearius a jeho vztahu k druhu Omphalotus illudens. Některými autory je mezi oběma druhy rozlišováno mj. na základě geografického rozšíření. Někteří autoři také považovali oba taxony jen za variety jednoho druhu. Molekulární studie prokázaly, že jde o dva samostatné a jasně vymezené druhy a dále, že se areál jejich rozšíření v některých zemích překrývá.[2]

Remove ads

Vzhled

Makroskopický

Plodnice jsou uspořádány v trsech. Klobouky dosahují 50–150 milimetrů v průměru, jsou vyklenuté s prohloubeným středem (někdy s hrbolkem). Okraje mají podvinuté, zvlněné. Zbarvené jsou zářivě žlutooranžově s rezavohnědým žíháním nebo skvrnami.[1]

Lupeny zlatožluté až oranžové, nízké, husté, sbíhající na třeň.[1] Lupeny mohou ve tmě modrozeleně světélkovat. Tento úkaz se neprojevuje vždy a několik hodin po utržení plodnice ustává. Přestože je tato houba na území České republiky známa od roku 1910, byl tento jev na tuzemských sběrech pozorován poprvé v roce 1943.[3]

Třeň dosahuje 60–180 × 7–25 milimetrů, k bázi se vřetenovitě zužuje. Povrch je zbarvený podobně jako klobouk.[1]

Dužnina v klobouku je načervenale žlutavá, ve třeni světle žlutá. Chuť má mírnou, vůni moučnoužluklou.[1]

Mikroskopický

Výtrusy mají 5–7 × 4–6 μm, jsou téměř kulovité. Dužnina obsahuje nápadné světlolomné hyfy.[1]

Remove ads

Výskyt

Thumb
Trsy na bázi stromu

Ve Středomoří, kde je hlívovník olivový hojnější, roste především na olivovníku. Ve střední Evropě se vyskytuje vzácně na teplých až velmi teplých lokalitách, především v nížinách, případně na jižních expozicích nebo místech s teplým mikroklimatem v pahorkatinách. Roste z mrtvého, často zanořeného dřeva listnáčů. Objevuje se na dubech, kaštanovníku,[1] habru[4] a vzácněji i jiných listnáčích (bříza[3], javor[5], lípa[6], švestka[4]). Fruktifikuje od července do října, nejvíce od srpna do poloviny září.

Rozšíření

Roste v Evropě. Biomolekulární studie potvrdily, že alespoň část sběrů z Itálie, Francie, Chorvatska, Maďarska a Spojeného království přísluší tomuto druhu.[2]

V rámci České republiky byly publikovány nálezy mimo jiné z oblasti následujících chráněných území:

Jedovatost

Hlívovník olivový je středně jedovatý. Příznaky otravy se objevují několik hodin po konzumaci, projevují se gastrointestinálními potížemi - zvracením, případně průjmem. Otrava po několika hodinách odeznívá, rekonvalescence trvá několik dní.[4]

Galerie

Odkazy

Loading content...
Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads