From Wikipedia, the free encyclopedia
Herpetické viry neboli herpesviry (čeleď Herpesviridae, z řec. herpein, plazit se, plížit se) jsou obalené DNA viry, pro které je typické dlouhodobé přetrvávání (latence) v nakaženém organismu. Patří mezi nejrozšířenější viry v živočišné populaci a jsou původci širokého spektra nemocí lidí i zvířat.
 Herpetické viry | |
|---|---|
 Viry z čeledi herpesviridae | |
| Baltimorova klasifikace virů | |
| Skupina | I (dsDNA viry) |
| Vědecká klasifikace | |
| Realm | Duplodnaviria |
| Říše | Heunggongvirae |
| Kmen | Peploviricota |
| Třída | Herviviricetes |
| Řád | Herpesvirales |
| Čeleď | Herpetické viry (Herpesviridae) |
| podčeledě a druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Herpesviry jsou poměrně velké viry (120–220 nm) sférického tvaru. Jsou to obalené viry, obal tvořený lipoproteiny získávají pučením přes jadernou membránu infikované buňky. Z obalu ční do prostoru peplomery, které slouží k průniku do dalších buněk. Samotná bílkovinná kapsida viru má eikosahedrální symetrii a je tvořená 162 kapsomerami, které mají tvar protáhlých hranolů. Uvnitř kapsidy je stočená jediná molekula dvouvláknité, lineární DNA.
Herpesviry se replikují v jádře infikované buňky – po průniku cytoplasmatickou membránou se z virionu uvolní deoxyribonukleová kyselina, proniká do jádra a tam využije enzymů hostitelské buňky k replikaci vlastní DNA a k syntéze mRNA, která nese informaci o složení virových proteinů. Virové proteiny, přestože vznikly na ribozomech vně jádra, se do jádra vracejí a kompletují se s virovou DNA. Kapsidy pak pučí přes jadernou membránu, čímž získávají obal, hotové viriony se pak ve vakuolách nebo přes endoplasmatické retikulum dostávají vně buňky, kde mohou nakazit další buňky.
Virové proteiny jsou v jádře nakažené buňky vidět pod světelným mikroskopem jako tzv. virové inkluze.
I po odeznění infekce, která nastává po průniku viru do organismu, virus sám přetrvává ve tkáních (nervová ganglia, žlázy, ledviny apod.) v latentním stavu. Při stresové situaci nebo při oslabení imunitního systému hostitele se viry aktivují a způsobí nové onemocnění. Některé herpesviry jsou schopné způsobit nádorovou transformaci infikované buňky.
Podle délky replikačního cyklu, místech latence a vlastnostech virových částic se celá čeleď Herpesviridae rozděluje na tři podčeledi, Alphaherpesvirinae, Betaherpesvirinae a Gammaherpesvirinae.
Lidský herpesvirus (anglicky human herpes virus, HHV) je virus běžně rozšířený mezi populací. Nejčastější jím způsobená nemoc je opar, jehož původcem je konkrétněji virus herpes simplex 1 a 2. Jiné typy herpesvirů jsou původci nemocí, jako je infekční mononukleóza nebo Kaposiho sarkom.
| zkratka dle pořadí | zkratka dle názvu | název | vyvolaná onemocnění |
|---|---|---|---|
| HHV-1 | HSV-1 | herpes simplex virus 1 |
|
| HHV-2 | HSV-2 | herpes simplex virus 2 |
|
| HHV-3 | VZV | varicella zoster virus | primoinfekce → plané neštovice
reaktivace → pásový opar |
| HHV-4 | EBV | virus Epstein–Barr |
|
| HHV-5 | CMV | cytomegalovirus | cytomegalová mononukleóza |
| HHV-6 | Roseolovirus | šestá nemoc (exanthema subitum) | |
| HHV-7 |
| ||
| HHV-8 | KSHV | virus Kaposiho sarkom |
|
Člověk se může nakazit také B-virem, opičím herpesvirem, který infikuje makaky. Infekce člověka probíhá velmi prudce a u neléčených osob často končí smrtí.
Obrázky, zvuky či videa k tématu herpetické viry na Wikimedia Commons Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
