Helena Friedlová-Štěpničková

Helena Friedlová, rozená Štěpničková^{[p 1]} (11. listopadu 1889 Praha^[1] – 11. března 1966 Praha) byla česká herečka.^[2]

Helena Friedlová-Štěpničková
Helena Friedlova (L. N. Tolstoj: Živá mrtvola, Divadlo na Vinohradech, 1928)
Narození	11. listopadu 1889 Praha
Úmrtí	11. března 1966 (ve věku 76 let) Praha
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Povolání	herečka
Národnost	česká
Manžel(ka)	Friedl
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helena Friedlová a Gustav Hilmar, Komorní divadlo Praha, 1936

Helena Friedlová (Ofélie, Hamleta hrál Zdeněk Štěpánek), Divadlo na Vinohradech 1927

Životopis

Narodila se v rodině úředníka pojišťovny Františka Štěpničky a jeho manželky Františky, rozené Kunešové, jako jejich jediná dcera.^[1][3]

Absolvovala Pivodovu pěveckou školu a herectví studovala soukromě u Marie Hübnerové. Dne 6. června 1914 se na Královských Vinohradech provdala za JUDr. Vratislava Friedla (1882–1950). Manželé Friedlovi žili v Praze XII, Římská 43.^[4]

Dílo

Hrát začala r. 1905 v divadle Uranie, potom jako členka dramatického odboru vinohradské Měšťanské besedy (1905–1907). Celou další kariéru měla v Divadle na Vinohradech (1907–1959).

Divadelní role výběr

• Naši Furianti: Terezka – L. Stroupežnický, 1912
• Kupec benátský: Jessika – William Shakespeare, 1912
• Peer Gynt: Solveig – Henrik Ibsen, 1916
• Cid: Elvíra – Pierre Corneille, 1919
• Mína z Barnhelmu: Mína – Gotthold Ephraim Lessing, 1919
• Troillus a Kressida: Andromacha – W. Shakespeare, 1921
• Lucerna: kněžna – Alois Jirásek, 1921
• Othello: Desdemona – W. Shakespeare, 1922
• Paličova dcera: Rozárka – Josef Kajetán Tyl, 1925
• Strakonický dudák: Rosava – J. K. Tyl, 1925
• Hamlet: Ofélie – W. Shakespeare, 1926
• Živá mrtvola: Líza – Lev Nikolajevič Tolstoj, 1930
• Paní Marjánka, matka pluku: Marjánka – J. K. Tyl, 1939
• Pygmalion: Paní Higginsová – George Bernard Shaw, 1939
• Měsíc nad řekou: paní Hlubinová – Fráňa Šrámek, 1940
• Babička: Magdalen Novotná – Božena Němcová a Jaromír Pleskot, 1948

Role ve filmu

Podobné typy rolí jako divadlo jí nabídl film, který ale v její herecké práci sehrál jen okrajový význam. Hojně spolupracovala s rozhlasem (např. Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová).

• Dvě matky: [němý film] hlavní role – režie Přemysl Pražský, předloha Emilie Richbourg, 1920
• Josef Kajetán Tyl: [němý film] Magda Forchheimová – Svatopluk Innemann, Josef Ladislav Turnovský, 1925
• Srdce v soumraku: Julie Váchová – Vladimír Slavínský, Maryna Radoměrská, 1936
• Filosofská historie: slečna Elis – Otakar Vávra, A. Jirásek, 1937
• Bílá nemoc: manželka účetního – Hugo Haas, Karel Čapek, 1937
• Cech panen kutnohorských: paní mincmistrová – O. Vávra, L. Stroupežnický, 1938
• Paličova dcera: Madlenka Valentová – Vladimír Borský, J. K. Tyl, 1941
• Čtrnáctý u stolu: paní Bartošová – Oldřich Nový a Antonín Zelenka, Ossi Oswalda, 1943
• Dvaasedmdesátka: matka J. V. Friče – Jiří Slavíček, František Langer, 1948
• Revoluční rok 1848: paní Fričová – Václav Krška, Karel Josef Beneš, 1949
• Temno: Lidmila Mladotová – Karel Steklý, A. Jirásek, 1950

Videozáznamy

• Cech panen kutnohorských = The guild of the Kutná hora virgins – scénář Zdeněk Štěpánek; režie a scénář O. Vávra. Praha: Filmexport Home Video, 2006
• Filosofská historie – námět Alois Jirásek; scénář a režie O. Vávra. Praha: Filmexport Home Video, 2009
• Čtrnáctý u stolu – scénář Josef Mach; námět Ossi Oswalda; O. Nový, A. Zelenka. Praha: Filmexport Home Video, 2010

Ocenění

Roku 1957 obdržela titul zasloužilá umělkyně.

O Heleně Friedlové

Za dobu svého působení vytvořila přes tři sta osmdesát rolí. Po postavách naivních a temperamentních dívek se postupně přehrála do charakterních úloh. Jejímu jemnému, křehkému naturelu, schopnému vyjádřit čistou a nevtíravou lásku a něhu, odpovídaly typy obětavých, oddaných a trpících žen, snášející nelehký úděl s hlubokou pokorou, smutnou, až zoufalou odevzdaností. Ke ztvárnění svých postav využívala vypracovaný hlasový projev a mimiku.

Zdeněk Doskočil