sídlo ve spolkové zemi Dolní Rakousy v Rakousku From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Hardegg (česky Hardek) je město v okrese Hollabrunn ve Waldviertelu v Dolních Rakousích přímo na česko-rakouské státní hranici, tvořené zde řekou Dyjí, na níž město leží. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.
| Hardek Hardegg | |
|---|---|
 pohled z Hardeggské vyhlídky | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°51′9″ s. š., 15°51′32″ v. d. |
| Nadmořská výška | 309 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Dolní Rakousy |
| Okres | Hollabrunn |
  Hardek | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 93,28 km² |
| Počet obyvatel | 1 309 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 14 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Friedrich Schechtner |
| Oficiální web | www |
| stadtgemeinde | |
| Adresa obecního úřadu | Pleissing 2 2083 Hardegg-Pleissing |
| Telefonní předvolba | 0 29 48 |
| PSČ | 2082 |
| Označení vozidel | HL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.JPG)
Město vzniklo jako podhradí hradu Hardek, o němž první zmínka pochází z roku 1145. Název hradu se odvozuje od starohornoněmeckého slova „hard“ – les, „-egg“ – skála, kámen, v přeneseném smyslu pak „pevný dům v lese“. Hradní páni, kteří postupem času z Hardeku vybudovali jeden z největších hradů v zemi, hráli významnou roli v politických dějinách Rakouska. Městečko bylo centrem řady řemesel – krom jiného výroby sukna – a obchodu, kromě toho se zde vyráběl střelný prach. Velkou konkurenci ovšem znamenalo nedaleké plánovitě založené vinařské město Retz, a Hardek tak postupně ztrácel na významu. V roce 1764 zničil město velký požár; k obnově svých domů použili obyvatelé materiálu (kamene i dřeva) z tehdy již opuštěného hradu.
Nová etapa vývoje města se začala psát koncem 19. století, kdy se z Hardeku stalo letovisko, vyhledávané pro krásné okolí a příjemné klima, možnost koupání a bohatý kulturní program. V roce 1929 byla v Hardeku ubytovací kapacita cca 500 hostinských lůžek. Nepříjemný zásah znamenala výstavba Vranovské přehrady s elektrárnou, neboť při jejím vypouštění klesala teplota vody v Dyji na průměr 10 °C, což naprosto znemožnilo koupání v řece. Definitivní konec cestovního ruchu znamenala 2. světová válka a uzavření hranic s Československem po roce 1948. Hraniční most přes Dyji byl uzavřen, dřevěné desky odstraněny, břehy spojovaly jen holé traverzy; na moravské straně byla hranice ostře hlídána ozbrojenou pohraniční stráží.
Toto období je ve znamení hospodářského úpadku Hardeku. Pro nedostatek pracovních míst začali mladí lidé odcházet do města a zůstali jen staří, kteří nabízeli ubytování v soukromí zájemcům o rybaření na Dyji.
| Rok | Počet obyvatel |
|---|---|
| 2011 | 1384 |
| 2001 | 1490 |
| 1991 | 1652 |
| 1981 | 1904 |
| 1971 | 2135 |
Až do pádu železné opony bylo město velmi izolované, na moravskou stranu Dyje vedl jediný most do Čížova. I to se odrazilo v klesajícím počtu obyvatel města. Jediným hospodářským faktorem je zde turismus. Nejvyšší počet obyvatel (zaznamenaný od počátku sběru statistických dat) mělo město v roce 1890, a to 3209. Od té doby – vyjma období mezi lety 1939–1951 počet obyvatel stále klesal.
Na území obce se nacházejí katastrální území Felling, Hardegg, Heufurth, Mallersbach, Merkersdorf, Niederfladnitz, Pleißing, Riegersburg, Umlauf a Waschbach.[2]
Katastrální území vlastního Hardeku má pouhých 78 obyvatel, proto bývá Hardek často označován za nejmenší město Rakouska.
Starostou města je Heribert Donnerbauer z Rakouské lidové strany, v devatenáctičlenném městském zastupitelstvu je strana zastoupena čtrnácti křesly, pět křesel obsadila Rakouská sociálně-demokratická strana, další strany zastoupeny nejsou.
V roce 2001 zde bylo 56 nezemědělských pracovišť, podle údajů z roku 1999 108 zemědělských a lesnických podniků. Na katastru Riegersburgu se nachází dřívější těžební závod na dobývání uhlí (Braunkohlentagebau Langau-Riegersburg) a na katastru Fellingu firma RM Austria – Perlmuttdesign, poslední podnik na zpracování perleti v Rakousku.
12. dubna 1990 byl sezónně otevřen hraniční přechod pro pěší, cyklisty a vodáky Hardek – Čížov, od 9. května 2006 je v provozu celoročně v hodinových intervalech. V červnu 2006 následovalo otevření hraničního přechodu Felling – Podmyče pro pěší a cyklisty. Po rozšíření Schengenského prostoru od 21. prosince 2007 lze tuto nyní vnitřní hranici překročit v podstatě kdekoli a kdykoli, pročež není třeba žádných vyznačených hraničních přechodů.
Nejdůležitějším faktorem rozvoje města i celého regionu bylo zřízení Národního parku Thayatal – Podyjí – v oblasti uzavřené nejen návštěvníkům, ale díky železné oponě i stavebním aktivitám, se dochovala nedotčená příroda. Z ochrany přírody město Hardegg nyní těží. Národní park slouží kromě ochrany přírody také odpočinku i vzdělání návštěvníků.
21. května 2001 – Erwin Pröll, politik, dolnorakouský zemský hejtman
