Hans Schwathe

Hans (Johannes) Schwathe (28. května 1870 Strachovičky^[1] (Strachwitzthal), Slezsko – 27. října 1950 Vídeň) byl moravský a rakouský sochař a medailér.

Hans Schwathe
Narození	28. května 1870 Strachovičky Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. října 1950 (ve věku 80 let) Vídeň Rakousko Rakousko
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Povolání	sochař, medailér a učitel
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Schwathe pocházel z chudých poměrů a po ukončení základní školy se vyučil kameníkem v Supíkovicích. Odtud odešel na Uměleckoprůmyslovou školu do Vídně (1890-1898, K.k. Kunstgewerbeschule des k.k. Österreichischen Museums für Kunst und Industrie, profesoři Otto König, August Kühne). V letech 1898-1899 byl na studijním pobytu v Itálii a po návratu se usadil ve Vídni. Tam působil jako sochař, medailér a učitel kreslení na pokračovací škole a později na katolickém učitelském ústavu ve Wühringen. Udržoval kontakty s rodným krajem a získal zde některé zakázky. Roku 1902 mu ředitel Slezského zemského muzea v Opavě Edmund Wilhelm Braun zprostředkoval první velkou zakázku na náhrobek Dr. Otto Zinsmeishera.

Schwathe se později proslavil jako sochař a medailér ve Vídni, kde vytvořil řadu mariánských soch pro tamější kostely. Vysoce ceněná byla také jeho medailérská tvorba. V závěru života pobýval několik týdnů v rodné obci Strachovičky. Na konci války byl jeho vídeňský ateliér zničen leteckou pumou. Schwathe je pochován na čestném místě na centrálním vídeňském hřbitově.^[2]

Dílo

Hans Schwathe: Stephan Esders, Kaasgrabenkirche, Vídeň

Hans Schwathe: Abraham a Santa Clara, Burggarten, Vídeň

Hans Schwathe: Panna Maria, Marienbrücke, Vídeň

• 1902 Náhrobek Dr. Otto Zinsmeistera v Opavě
• 1902 Busta Otto Zinsmeistera pro nemocnici v Opavě
• kolem r. 1900 Busta císaře Franze Josefa I.^[3]
• 1909 Socha panny Marie, alten Wiener Marienbrücke
• 1913 Památník Friedricha Ludwiga Jahna, evangelický kostel v Opavě
• 1913 Návrh památníku A. Stiftera pro vídeňský park "Na Tureckých šancích"^[4]
• 1914 Portrét Franze Ferdinanda von Österreich-Este pro zámek Konopiště (poslední podobizna následníka trůnu před atentátem)
• 1914 Medaile Červeného kříže pro válečnou pomoc, Kriegshilfsbüro, Kriegsfürsorgeamt, Zink
• 1915 Čestná medaile pro katolické jeptišky z válečného lazaretu
• 1915 Mramorový reliéf F. Ferdinanda von Este s umírající chotí (k 1. výročí sarajevského atentátu) pro Zámek Konopiště (nezvěstný, zachována sádrová předloha)^[5]
• 1928 Pomník kazatele, Abraham a Sancta Clara, Burggarten, Vídeň
• 1943 Reliéf: Voják s Pannou Marií, Hütteldorfer Pfarrkirche