český hudební skladatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Hans Krása (30. listopadu 1899 Praha[1] – 18. října 1944 Osvětim) byl československý hudební skladatel česko-německo-židovského původu.
| Hans Krása | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Narození | 30. listopadu 1899 Praha |
| Úmrtí | 17. října 1944 (ve věku 44 let) Auschwitz-Birkenau |
| Žánry | opera a klasická hudba |
| Povolání | hudební skladatel, korepetitor a dirigent |
| Nástroje | klavír |
| Manžel(ka) | Eliška Kleinová (1943–1944) |
| Sídlo | Praha I |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krásův otec byl právník, z české rodiny, jeho matka pocházela z německo-židovské rodiny. V rodině bylo pět dětí. Hans, který už v dětství projevoval hudební nadání, měl rád ruskou a francouzskou literaturu. V jedenácti letech složil po drobných klavírních skladbách svou první orchestrální práci, která byla veřejně provedena lázeňským orchestrem v Salcburku.[2]
Hans navštěvoval Novoměstské reálné gymnázium a soukromě studoval skladbu na Německé akademii hudby a divadelního umění u Alexandra Zemlinského. Po zakončení studia následoval svého učitele do Berlína. Po studijních pobytech ve Francii jako žák Alberta Roussela, se živil jako korepetitor v Novém německém divadle v Praze. Současně komponoval a získával si jméno v pražském kulturním prostředí. Napsal hudbu k původní divadelní hře Adolfa Hoffmeistera, kterou v úpravě E.F.Buriana uvedlo divadlo D34 a Malá scéna Nového německého divadla v roce 1935. Pod vlivem Mileny Jesenské se blíže seznámil s tvorbou českých literátů, především Otokara Březiny.[2]
Po vzniku Protektorátu Čech a Moravy se Hans Krása stal členem společenství židovských umělců při pražském sirotčinci na Hagiboru. Založil zde pěvecký soubor, s nímž nastudoval dětské opery Paula Hindemitha a Jaroslava Křičky a v červenci 1941 i svou vlastní operu Brundibár.[2]
10. srpna 1942 byl Hans Krása deportován transportem Ba 67, číslo 67 do koncentračního tábora v Terezíně a zde dostal vězeňské číslo 21 855.[3] Zde se významně podílel na organizaci kulturního života v táboře, a během svého pobytu v táboře zkomponoval další skladby. Jeho dětská opera Brundibár byla nejúspěšnějším představením terezínského tábora, kterou nastudoval ve scénické spolupráci s Františkem Zelenkou. Od 23. září 1943 (první uvedení v malém sále kasáren[4]) byla opera reprízována celkem více než padesátkrát. Některé scény z Brundibára se objevují také na záběrech nacistického propagandistického filmu Theresienstadt („Der Führer schenkt den Juden eine Stadt“).
V Terezíně byl několik měsíců ženatý s Eliškou Kleinovou, aby ji – coby samotnou ženu – zachránil před deportací do vyhlazovacího tábora.
V noci 16. října 1944 v Terezíně nastoupil Hans Krása do železničního vagónu transportu Er, číslo 940, jehož cílem byl KT Osvětim.[3] Ačkoli mu bylo teprve necelých 45 let, byl jako „starší“ muž téměř okamžitě po příjezdu poslán na smrt v plynové komoře.[5]
Hans Krása kompozičně vycházel vedle Alexandra Zemlinského také z tvorby Gustava Mahlera a Arnolda Schönberga.
Roku 1921 zaznamenal svůj první skladatelský úspěch s Písněmi pro orchestr op. 1 na text Christiana Morgensterna. V roce 1923 při pobytu v Paříži byla s úspěchem uvedena jeho Symfonie pro malý orchestr a Smyčcový kvartet.[2] Po dokončení Pěti písní, op. 4 pro zpěv a klavír se soustředil na velká vokálně instrumentální díla. V roce 1933 měla v Praze v rámci Májových slavností premiéru jeho opera Verlobung im Traum / Zásnuby ve snu pod taktovkou George Szella, za kterou obdržel Československou státní cenu[6].[2]
Roku 1938 napsal Krása společně s libretistou Adolfem Hoffmeisterem dětskou operu Brundibár, s níž se chtěl zúčastnit soutěže vypsané československým ministerstvem školství a osvěty. Soutěž se ovšem z důvodu vypuknutí druhé světové války nerealizovala. V roce 1941 byla opera tajně provedena v židovském sirotčinci v Praze na Hagiboru.Představení měl nastudovat Rafael Schächter, ale protože byl mezi tím poslán transportem do Terezína, hudebně operu řídil jeho syn Rudolf Schächter. Návrh kostýmů a režie představení byly dílem Františka Zelenky.
V roce 1943 byl Brundibár uveden v Terezíně. Pro produkce v Terezíně Krása složil i nové skladby: Smyčcové trio, Passacaglii, písně na verše Artura Rimbauda a další.[2]
Jméno Hanse Krásy nese pražské smyčcové kvarteto Krása Quartet.[7]
| „ | ...Ale i počet jejích představení překonala dětská opera Brundibár. K nastudování dal podnět Rafael Schächter, opět dřívější spolupracovník Burianův, jeden z nejvýraznějších umělců v kulturním životě ghetta. Operu napsal Hans Krása na starší libreto Adolfa Hoffmeistra. Skladatel Krása, kultivovaný, citlivý muzikant, se nedožil konce války – podobně jako jeho spolupracovníci Zelenka a Schächter... V Terezíně patřil Brundibár k obligátním pozoruhodnostem. Tisíce lidí slyšelo jeho melodie, stovky dětí prožily při zkouškách a představeních nejsilnější dojmy svých krátkých životů. | “ |
| — Norbert Frýd [8] | ||
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
