Gyula Popély

Gyula Popély, též Július Popély (* 8. června 1945 Oborín),^[1] je maďarsko–slovenský historik maďarské národnosti, člen Maďarské akademie věd, univerzitní pedagog, bývalý československý politik a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Maďarské křesťanskodemokratické hnutí po sametové revoluci, později předseda Maďarské lidové strany.

PhDr. Gyula Popély, CSc.
Gyula Popély na shromáždění Jobbiku v Budapešti (březen 2015)
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci: 1990 – 1990
Volební obvod	Slovensko
Stranická příslušnost
Členství	bezpartijní (Együttélés, resp. MKDH) MĽS–MNP SMK–MKP
Narození	8. června 1945 (79 let) Oborín, Československo Československo
Národnost	maďarská
Občanství	Maďarsko Maďarsko
Alma mater	Univerzita Komenského
Profese	politik a pedagog
Commons	Gyula Popély
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

V letech 1959–1963 absolvoval střední školu v Michalovcích, v letech 1963–1968 pak Univerzitu Komenského. Byl tehdy aktivní v maďarském studentském hnutí i ve spolku Csemadok. V letech 1968–1972 působil jako učitel na maďarských středních školách v Bratislavě a v Senci. Od roku 1972 až do roku 1981 byl vědeckým pracovníkem v Slovenské akademii věd a na vědeckých postech setrval i v 80. letech. Podílel se na obhajobě maďarského menšinového školství a byl jednou z postav sametové revoluce mezi maďarskou menšinou.^[2]

K roku 1990 se profesně uvádí jako historik, Sekce dějin odborů při SOŠ Zupky, bytem Bratislava.^[3]

V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci jako bezpartijní poslanec do slovenské části Sněmovny národů (volební obvod č. 87 - Šaľa, Západoslovenský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990.^[4][5]

V roce 1990 byl jedním ze zakladatelů a předáků platformy Együttélés. Počátkem 90. let patřil mezi politiky za Maďarské křesťanskodemokratické hnutí. V roce 1992 se od něj spolu se skupinou dalších politiků odtrhl a stal se přesedsedou odštěpenecké formace Maďarská lidová strana. Ta ve volbách roku 1992 kandidovala do Federálního shromáždění v koalici s Maďarským křesťanskodemokratickým hnutím a platformou Együttélés a získala přes 7 % hlasů.^[6]

V parlamentních volbách na Slovensku v roce 1998 kandidoval neúspěšně za Stranu maďarské koalice. Slovenští nacionalisté tehdy kritizovali jeho angažmá v Rákócziho sdružení a jeho kritické výroky o Trianonské smlouvě.^[7]

V letech 1991–1997 učil na maďarské střední škole v Bratislavě, v období let 1998-2000 byl nezaměstnaný, od února 2000 nastoupil jako přednášející na Reformovanou univerzitu Károliho Gáspára v Budapešti, kde postupně zastával posty ve vedení fakulty a v letech 2004–2006 i rektora. Roku 2005 získal titul profesora. Jako historik se zaměřuje na dějiny Maďarů ve 20. století, jejich zapojení do Československa a vývoj jejich politické organizovanosti.^[2]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval v Maďarsku na 11. místě kandidátní listiny Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik).^[8] O pět let později ve volbách do EP v roce 2019 kandidoval na 4. místě kandidátní listiny Hnutí Naše vlast (Mi Hazánk Mozgalom).^[9] V září 2021 jej totéž hnutí navrhlo jako nezávislého kandidáta na post prezidenta Maďarska pro volby v březnu 2022.^[10] V maďarských parlamentních volbách 2022 kandidoval za Hnutí Naše vlast v jednomandátovém volebním obvodu č. 5 (Erzsébet- és Terézváros) v hlavním městě Budapešti.^[11]

Publikace

• A Csehszlovákiai Magyar Tudományos, Irodalmi és Művészeti Társaság, Pozsony, 1973.
• A pozsonyi Bartók Béla Dalegyesület, Budapest, 1982, 92 s.
• Népfogyatkozás. A csehszlovákiai magyarság a népszámlálások tükrében 1918–1945, Budapest, 1991, 198 s.
• Ellenszélben. A felvidéki magyar kisebbség első évei a Csehszlovák Köztársaságban (1918–1925), Pozsony, 1995, 224 s.
• Búcsú a főiskoláktól. A felsőoktatás és a felvidéki magyarság, Pozsony, 2005.
• Erős várunk az iskola. Tanulmányok a szlovákiai magyar oktatásügy problémaköréből (1918–1938), Pozsony, 2005.
• Hazatéréstől a hazavesztésig. Magyar oktatásügy és oktatáspolitika a visszatért Felvidéken (1938–1945), Pozsony, 2006.
• Felvidék 1914–1920, Magyar Napló – Fókusz Egyesület, Budapest, 2010, 440 s.
• Felvidék 1918–1928. Az első évtized csehszlovák uralom alatt, Kárpátia Stúdió, Budapest, 2014, 488 s.
• Szövetségben az ellenséggel, Kárpátia Stúdió, Budapest, 2020, 400 s.
• A (cseh)szlovákiai magyarság történeti kronológiája, 1914–1945, Fórum Kisebbségkutató Intézet, Somorja, 2020 (Nostra tempora).
• Túszjátszmák. Magyarok Hitler szlovák mintaállamának fogságában, 1939-1945; Kárpátia Stúdió, Köröstárkány–Balatonfőkajár, 2022.