Grumman E-1 Tracer

Grumman E-1 Tracer byl americký palubní jednoúčelový letoun včasné výstrahy, který používalo americké námořnictvo od konce 50. let 20. století.

E-1 Tracer
Určení	letoun včasné výstrahy
Původ	Spojené státy americké
Výrobce	Grumman
První let	17. prosinec 1956
Zařazeno	1958
Vyřazeno	1977
Uživatel	US Navy
Vyrobeno kusů	88
Vyvinuto z typu	Grumman C-1 Trader
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letoun byl odvozený od palubního transportního letounu Grumman S-2 Tracker vznikl jako náhrada typů Grumman AF Guardian a Douglas A-1 Skyraider. Počátkem 70. let byl ve službě sám nahrazen typem Grumman E-2 Hawkeye.

Vývoj a konstrukce

Grumman E-1 Tracer jednotky VAW-11 Early Eleven se připravuje ke startu z letadlové lodi USS Hancock, 1962

Čtveřice E-1 squadrony VAW-11 Early Eleven v letu nad letadlovou lodí USS Constellation, rok 1963–64

E-1 Tracer byl odvozený od transportního typu Grumman C-1 Trader. Dalším příbuzným letounem, který měl stejnou koncepci, byl protiponorkový typ Grumman S-2 Tracker. Konstrukcí se jednalo o C-1, u který na vzpěrách nad trupem nesl radar Hazeltine AN/APS-82, krytý pod velkým radomem. Radar sloužil především pro sledování vzdušných cílů. Novinkou byl indikátor pohyblivých vzdušných cílů (Airborne Moving Target Indicator - AMTI), který umožňoval sledování nízko leticích cílů, které by dříve bylo obtížné odlišit od mořské hladiny.

Pro zachování stability byla původní jednoduchá svislá ocasní plocha letounu nahrazena rozměrnější dvojitou. K prvnímu letu stroje došlo 17. prosinec 1956 v továrně Grummanu v Peconic river na Long Islandu.^[1] Letouny E-1 byly ve službě v letech 1958–1977. Dodnes se dochovalo pět kusů, které jsou všechny v amerických muzeích.^[2]

Přezdívka letounu

Grumman E-1 Tracer byl podle starého označovacího systému námořnictva pojmenován Grumman WF a proto byla jeho původní přezdívka "Willy Fudd". Příbuzný typ S-2 Tracker byl dle starého systému označován S2F a přezdíván "Stoof". E-1, který vypadal jako S-1 s velkým radarem nad trupem se proto přezdívalo "Stoof with a Roof".

Varianty

• XWF-1 - studie přestavby typu Grumman S2F-1 Tracker na letoun včasné výstrahy. Nerealizováno.
• WF-2 - Sériová varianta. V roce 1962 přeznačena na E-1B. 88 kusů.

Specifikace

Třípohledový nákres

Technické údaje

• Posádka: 4 (2 × pilot, 2 × operátor radaru)
• Rozpětí: 21,2 m
• Délka: 12,9 m
• Výška: 4,9 m
• Nosná plocha: 46,35 m²
• Hmotnost prázdného letounu: 8504 kg
• Vzletová hmotnost: 12 065 kg
• Max. vzletová hmotnost: 13 222 kg
• Pohonná jednotka: 2 × hvězdicový vzduchem chlazený motor Wright R-1820-82WA Cyclone
• Výkon motoru: 1525 hp (1137 kW)

Výkony

• Nejvyšší rychlost: 462 km/h
• Dostup: 4800 m
• Stoupavost: 340 m/min
• Dolet: 2092 km

Výzbroj

• Žádná

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku E-1 Tracer na anglické Wikipedii.

1. GlobalSecurity.org: WF-2 / E-1 Tracer "Willie Fudd" or "Stoof with a Roof", 13. 04. 2008
2. David D Jackson: Surviving Grumman S2F Tracker Information Repository Archivováno 18. 12. 2014 na Wayback Machine., 13. 04. 2008

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Grumman E-1 Tracer na Wikimedia Commons
• (anglicky) Informace o všech dochovaných letounech řady E-1/C-1/S-2 Archivováno 18. 12. 2014 na Wayback Machine.

Portály: Letectví